जैवशास्त्रे संकुल
(Code-139)

मुखपृष्ठ / शाळा - स्कूल ऑफ लाईफ सायन्सेस

जैवशास्त्रे संकुल

शाळेबद्दल

यश आणि उपक्रम

प्रयोगशाळेची पायाभूत सुविधा

शाळेबद्दल

The School of Life Sciences had a humble beginning after the establishment of Swami Ramanand Teerth Marathwada University at Nanded in 1994. The university was established as per the resolution by the State Government of Maharashtra and recommended and recognised by the University Grants Commission (UGC) under 2(f) & 12 (B). The effort of the University was appreciated in implementing the various programs and was accredited a ‘B++’ Grade by the NAAC, Bengaluru.

The idea of teaching biology as an integrated discipline was conceived on the campus of this university. The School of Life Sciences has four major ongoing postgraduate programs: M. Sc in Botany, Microbiology, Zoology, and M. Sc Biotechnology. It also offers a Post Graduate Diploma in Medical Laboratory Technology (PGDMLT) and an Apprenticeship Embedded Degree Program-B. Sc. Medical Laboratory Technology. The School of Life Sciences has made remarkable progress within a short period and has an impressive track record in research by its faculty members. The UGC and DST, New Delhi, have recognised the School of Life Sciences for continuous support through several levels of assistance, such as UGC (SAP & Non-SAP), DST-FIST (DRS-I and II) for major infrastructure & RUSA/PM-USHA for promoting research activities in Life Sciences. The School also has received funding from external agencies like USAID, DBT, BIRAC, DST, UGC, S and T Cell, RGSTC, NAEB and ICAR, etc., to undertake research activities, training activities to encourage students and faculty members in cutting-edge technologies, collaborative and translational research with National & International organisations, etc.

                                                                                                            संचालक

 

 

 

 

 

                                                                                               Dr.B. S. Surwase

                                                                                                 जैवशास्त्रे संकुल

                                                                                                           M.Sc.  Ph.D.                                                                                                           Botany, Biotechnology

दृष्टी, ध्येय आणि उद्दिष्टे

आमचा दृष्टिकोन

  • Empowering students of the School of Life Sciences as per the national and global demands.

आमचे ध्येय

  • To provide high-standard teaching and research facilities.
  • Linkages and collaborative programs with reputed national and international organisations.
  • Revision of syllabi as per the requirements of industries and problems at the global and national levels.

गोल

  • मंजूर शिक्षक पदे आणि सहायक प्राध्यापकांच्या भरतीसाठी पुढाकार घेतला जाईल.
  • High-level infrastructure will be created for teaching and research.
  • Students will be encouraged to opt for skill-enhancing courses designed by the University/SWAYAM/MOOC/NPTEL.
  • Implementation of an impactful and effective evaluation system for assessment.

Programs Offered with Objectives and Outcomes

1.M. Sc Botany

उद्दिष्टे

PEO1: To expose the students to the diversity amongst life forms.

PEO2: To make aware of natural resources and the environment, and the importance of conserving the same.

PEO3: To update the curriculum by introducing recent advances in the subject that enable the students to face NET, SET, MPSC, UPSC, and other competitive examinations successfully.

PEO4: To train and orient the students so as to develop human resources for the educational institutes, industries, and other organisations. 

PEO5: To develop specific skills amongst students for self-employment and also for the development of their own enterprises.

PEO6: To develop the ability for the application of the acquired knowledge in the fields of life so as to make our country self-reliant and self-sufficient.

Outcomes

PO1: This program will expose the students to the diversity among different life forms.

PO2: This program shall also make aware the students about natural resources and environment and the importance of conserving them same.

PO3: This will provide an updated curriculum with recent advances in the subject that enable the students to face NET, SET, MPSC, UPSC, and other competitive examinations successfully.

PO4: This program shall train and orient the students so as to develop human resources for the educational institutes, industries, and other organisations. 

PO5: This will also develop specific skills amongst students for self-employment and also for the development of their own enterprises.

PO6: This shall develop the ability in the students for the application of the acquired knowledge in the fields of life so as to make our country self-reliant and self-sufficient.

Program Specific Outcomes: 

PSO1: This program will train and orient the students for job opportunities in Plant Biotechnology

PSO2: This program will also generate human resources for the Phytochemical and Herbal Drug Industries

2.M. Sc Zoology

उद्दिष्टे

1. Exposure of students to animal diversity and to provide them systematic tools of traditional and modern types to acquire this knowledge and skill.   

2.To update the syllabus essential for appearing in NET, SET, GATE, ASRB and other competitive exams of UPSC and MPSC.   

3. To make aware the students to know the natural resources of the country, to utilize by sustainable methods and conservation of living resources.   

4.To develop trained and knowledgeable human resources for educational and research institutions and industries; to use this human resource for a self-reliant India.    

5.To develop self-employable ability and to apply knowledge for several agro-based industries like sericulture,

Goat farming and Apiculture it will also provide employment to other dependents.

Outcomes

1. The students will be acquainted to animal diversity, its present status and applied use.   

2. Students will get the knowledge and skill from learning this course for self employment and will provide job for others for entrepreneurship development.   

3. The students will get updated knowledge of basic and applied branches of Zoology so as to qualify for various state and national-level competitive examinations to get employment.   

4. The learned students of this course will be leaders in the educational and research institutions and for the industries in the country and abroad.   

5. To develop self-reliant human resources for entrepreneurship and employability to make our country self-reliant. 

3.M. Sc Microbiology

उद्दिष्टे

  • 1. To provide fundamental and advanced knowledge in order to produce creative and imaginative microbiologists.

    2. To practice Microbiological laboratory techniques in support of various industrial fermentations.

    3. To equip students with knowledge of applied branches of Microbiology.

परिणाम :

  1. Master’s programme in microbiology will address & satisfy needs like: Skilled Microbiologist for industries and fundamental research

2. M.Sc. Microbiology student will have in-depth knowledge about microbial diversity, physiology & metabolism, pathogenicity, Resistance, Microbial genetics, bioinstrumentation, Agricultural & pharmaceutical Microbiology.

4.M. Sc Biotechnology

उद्दिष्टे:

PEO1: To offer postgraduate programs in Biotechnology based on the needs of industries, academic and research institutions worldwide.

PEO2: To promote and popularize Biotechnology at the grassroots level and attract young and budding talents. 

PEO3: To expose the students to the different emerging fields of Biotechnology.

PEO4: To update the curriculum by introducing recent advances in the subject that enable the students to face NET, SET, MPSC, UPSC and other competitive examinations successfully.

PEO5: To train and orient the students so as to develop human resources for the educational institutes and other organisations. 

PEO6: To inculcate analytical and application-oriented abilities to create active and frontline researchers and human resources for the industries.

PEO7: To develop specific skills amongst students for self-employment and also for the development of their own enterprises.

Outcome:-

PO1: This Biotechnology program shall promote and popularise Biotechnology at the grassroots level and attract young and budding talents. 

PO2: This program will expose the students to the different emerging fields of Biotechnology.

PO3: This will provide an updated curriculum with recent advances in the subject that enable the students to face NET, SET, MPSC, UPSC and other competitive examinations successfully.

PO4: This program shall train and orient the students so as to develop human resources for the educational institutes and other organisations. 

PO5: This program shall train and orient the students so as to develop active and frontline researchers and human resources for the industries.

PO6: This will also develop specific skills amongst students for self-employment and also for the development of their own enterprises.

5. B. Sc. Medical Laboratory Technology

उद्दिष्टे:

1. Build strong laboratory skills – Teach students to perform a variety of diagnostic tests in biochemistry, microbiology, pathology, haematology, histology, immunology, and other lab areas.

2. Ensure accuracy in test results – Train students to work with care and follow correct procedures so results are reliable.

3. Promote ethics and professionalism – Encourage honesty, responsibility, and confidentiality in all lab work.

4. Develop problem-solving skills – Help students detect errors, troubleshoot issues, and understand test reports.

5. Teach safety in the lab – Guide students in safe handling of samples, proper waste disposal, and infection control.

6.Introduce modern technology – Familiarize students with advanced laboratory machines and updated testing methods.

Outcomes:-

1. Perform and explain diagnostic tests – Carry out tests in different laboratory areas and explain their meaning in relation to patient health.

2.Use and maintain lab equipment – Operate, clean, and take care of laboratory machines like analysers, PCR machines, ELISA readers, microscopes, and others.

3. Apply quality control – Use proper quality checks to ensure test accuracy and reliability.

4. Work with ethics – Keep patient information private and follow all professional rules.

5. Follow lab safety rules – Work safely and manage laboratory waste correctly.

6. Collaborate with healthcare professionals – Share test results with doctors, nurses, and other healthcare staff to help in patient care.

6.Post Graduate Diploma in Medical Laboratory Technology (PGDMLT)

उद्दिष्टे:

The PGDMLT program aims to:

1.Develop Competence in Laboratory Skills

2.Ensure Quality and Accuracy in Laboratory Practice

3.Promote Ethical and Professional Standards

4.Enhance Problem-Solving and Analytical Skills

5.Encourage Safe Laboratory Practices

6.Integrate Technology and Modern Techniques

Outcomes:-

Upon successful completion of the PGDMLT program, the graduate will be able to:

1.Perform and Interpret Diagnostic Tests

2.Operate and Maintain Laboratory Instruments

3.Apply Quality Assurance and Control Measures

4.Follow Ethical and Legal Guidelines

5.Practice Laboratory Safety

6.Demonstrate Research and Analytical Skills

कोर्सेस

जीवन विज्ञान अभ्यासक्रम - डिप्लोमा

अ. नाही. अभ्यासक्रमाचे नाव कालावधी सेवन अभ्यासक्रम
1 P.G Diploma in Medical Laboratory Technology (PGDMLT) १ वर्षे
(2 Sem.)
30 येथे क्लिक करा

जीवन विज्ञान अभ्यासक्रम - पीजी

अ. नाही. अभ्यासक्रमाचे नाव कालावधी सेवन अभ्यासक्रम
1 एम.एस्सी. वनस्पतिशास्त्र २ वर्षे 20 येथे क्लिक करा
2 एम.एससी. प्राणीशास्त्र २ वर्षे 20 येथे क्लिक करा
3 एम.एससी. मायक्रोबायोलॉजी २ वर्षे 20 येथे क्लिक करा
4 एम.एससी. बायोटेक्नॉलॉजी २ वर्षे 20 येथे क्लिक करा
5 बी.एससी. एमएलटी (वैद्यकीय प्रयोगशाळा तंत्रज्ञान) (एईडीपी) 30 येथे क्लिक करा
अभ्यासक्रम

एम.एससी. प्राणीशास्त्र आर्थिक वर्ष आणि एसवाय अभ्यासक्रम - २०२० पासून पुढे

जून २०१९-२० (जुना) चा एम.एस्सी. पहिला वर्ष बायो-टेक्नॉलॉजी कॅम्पस सीबीसीएस अभ्यासक्रम

एम.एससी. प्रथम वर्ष मायक्रोबायोलॉजी कॅम्पस सीबीसीएस अभ्यासक्रम २०१९-२०

एम.एससी. प्रथम वर्ष वनस्पतीशास्त्र कॅम्पस सीबीसीएस अभ्यासक्रम २०१९-२०

एम.एससी. प्रथम वर्ष प्राणीशास्त्र कॅम्पस सीबीसीएस अभ्यासक्रम २०१९-२०

२०१७ पासून एम.एससी. प्राणीशास्त्र कॅम्पस अभ्यासक्रम

Procedure of Admission to Programs

The admission process of Life Sciences programs is widely published in the Newspapers and on the University website: www.srtmun.ac.in. The admission for the postgraduate and Diploma Programs of Life Sciences is purely on the merit of the Common Entrance Exam and the reservation policy of the Government of Maharashtra. Admission to B. Sc. MLT is on the basis of the Aggregate % of marks in 12th Science.

अ. क्र. अभ्यासक्रम सेवन Admission criteria
1
M. Sc Botany
20
Entrance Test of 100 Marks (MCQ) Based on B. Sc. Botany Syllabus of S.R.T.M. University, Nanded
2
M. Sc Zoology
20
Entrance Test of 100 Marks (MCQ) Based on B. Sc Zoology Syllabus of S.R.T.M. University, Nanded
3
M. Sc Microbiology
20
Entrance Test of 100 Marks (MCQ) Based on B. Sc Microbiology Syllabus of S.R.T.M. University, Nanded
4
M. Sc Biotechnology
20
Entrance Test of 100 Marks (MCQ) Based on B. Sc Biotechnology Syllabus of S.R.T.M. University, Nanded
5
Ph. D. in Botany, Zoology, Microbiology, Biotechnology, and Bioinformatics
– –
As per the rules and regulations of the University and UGC.
6
Post Graduate Diploma in Medical Laboratory Technology (PGDMLT)
30
Entrance Test of 100 Marks (MCQ) Based on the Syllabus of B. Voc./ Syllabus of B.Sc. Botany/ Microbiology/ Zoology/ Chemistry/ Biotechnology of S.R.T.M. University.

अध्यापन विद्याशाखा

अ. नाहीशिक्षकाचे नावपदनामपात्रतास्पेशलायझेशन
1डॉ. टी.ए. कदमवरिष्ठ प्राध्यापकM.Sc. SET Ph. D.जैवतंत्रज्ञान
2Dr. Mrs. A. P. Pathakप्राध्यापकM.Sc. SET Ph. D.सूक्ष्मजीवशास्त्र
3डॉ. बी.एस. सुरवसेप्राध्यापक आणि संचालकM.Sc. Ph. D.Botany, Biotechnology
4डॉ. एस.पी. चव्हाणवरिष्ठ प्राध्यापकM.Sc. Ph. D.प्राणीशास्त्र
5Dr. L. H. Kambleप्राध्यापकM.Sc. Ph. D.Biotechnology, Bioinformatics
6Dr. Mrs. H. J. Bhosaleप्राध्यापकM.Sc. SET Ph.D.सूक्ष्मजीवशास्त्र

Research & Infrastructure Facilities/Software/Labs Available.

The following equipments and software are available at the School of Life Sciences

  1. एचपीटीएलसी
  2. SeeSAR- Software for Bioinformatics
  3. Biovia Discovery Studio
  4. छायाचित्रण व्यवस्थेसह झीस मायक्रोस्कोप
  5. 2D Gel Electrophoresis
  6. फर्मेंटर
  7. UV-Visible Spectrophotometer
  8. मायक्रोटोम मशीन
  9. Cell Counter
  10. Biochemistry analyser
  11. RT-PCR
  12. -800C freezer
  13. Cooling Centrifuge
  14. Cooling Shaking Incubators
  15. ELISA Reader
  16. Gel Documentation System
  17. Inverted Microscopes
  18. Plant tissue culture facility
  19. Student’s Library
परिषदा, चर्चासत्रे, कार्यशाळा
अ. नाही. Name of the programme Date of the programme Sanctioned Amount by PM-USHA
1
National Seminar on ‘Natural Products in Era of Drug Resistance
03-03-2019 to 04-03-2019
—-
2
Two Day, Hands-On training on HPTLC
May-2018
—-
3
Three days workshop on Molecular Dynamics: Hands on Training
17-10-2024 to 19-10-2024
Rs. 1,00,000
4
Two days National Seminar on Microbial Extremophiles for Biotechnological and Commercial Applications
17-01-2025 to 18-01-2025
Rs. 2,61,000
5
One week training programme – Advances in Molecular Biology Tools
06-01-2025 to 11-01-2025
Rs. 1,00,000
6
Workshop-cum-training programme on Bee Keeping
06-02-2025 to 07-02-2025
Rs. 1,00,000
7
Two days workshop – Sericulture and Management
26-03-2025 to 27-03-2025
Rs. 1,00,000
8
One week training programme- Advanced Molecular Biology Training
01-04-2025 to 07-04-2025
Rs. 1,00,000
9
Training programme on Molecular Docking
—-
Rs. 1,00,000
10
Training programme on Advanced Molecular Biology for M. Sc Botany and Zoology students
—-
Rs. 1,00,000
11
Hands-on training on RT-PCR
—-
Rs. 1,00,000
12
International Conference on Innovations and Applications in Life Sciences
—-
Rs. 3,00,000
13
Mentoring activity- Mentoring Activities for the students for NET/SET/GATE
—-
Rs. 1,00,000
14
Training programme on Advanced Molecular Biology for M. Sc Microbiology and Biotechnology students
—-
Rs. 1,00,000
Progression to Higher Education (2021-2022 Onwards)

Progression_to_Higher_Education_Life_Sciences

अ. क्र.Name of student enrollingProgram graduated fromName of institution admittedName of programme admittedशैक्षणिक वर्ष
1Gangadhar TambreM Sc ZoologySchool of Geography, University of Leeds, UK, LS29JTPhD Student2021-2022
2Ghyar Minakshi RameshwarPost Graduate Diploma in Medical Laboratory Technology (PGDMLT)PGDMLT InternshipPGDMLT2024-25
3Bharati ShubhangiM.Sc. (Zoology)शिवाजी कॉलेज, परभणीPh. D. Zoology2023-24
4Ms. Swati Shankarrao BakwadM.Sc. (Microbiology)School of Life Sciences, SRTMUNPh. D. Microbiology2022-23
5Ms. Pooja Ashok SonsaleM.Sc. (Microbiology)School of Life Sciences, SRTMUNPh. D. Microbiology2022-23
6Ms. Anita Ashokrao SatputeM.Sc. (Botany)School of Life Sciences, SRTMUNPh. D. Botany2022-23
7Mr. Nagesh Arjunrao DholeM.Sc. (Biotechnology)School of Life Sciences, SRTMUNPh. D. Botany2022-23
8Ms. Sujata Dattatraya BembadeM.Sc. (Biotechnology)School of Life Sciences, SRTMUNPh. D Biotechnology2022-23
9Ms. Farheen Afsh Shaker ShaikhM.Sc. (Biotechnology)School of Life Sciences, SRTMUNPh. D. Botany2022-23
10Ms. Pooja AgarwalM.Sc. (Biotechnology)School of Life Sciences, SRTMUNPh. D. Biotechnology2022-23
11Mr. Ajit DakeM.Sc. (Microbiology)The Kreitman School of Advanced Graduate studies, BEN-GURION UNIVERSITY OF THE NEGEVPh. D. Life Sciences2021-22
12Mr. Mamdapure Shaileshkumar VaijinathM.Sc. (Microbiology)School of Life Sciences, SRTMUNPh. D. Microbiology2021-22
13Mr. Jadhav Amol SheshraoM.Sc. (Microbiology)School of Life Sciences, SRTMUNPh. D. Microbiology2021-22
14Ms. Jadhav Pallavi BaburaoM.Sc. (Microbiology)School of Life Sciences, SRTMUNPh. D. Microbiology2021-22
15Mr. Lad Bhagvat DhondiramM.Sc. (Microbiology)School of Life Sciences, SRTMUNPh. D. Microbiology2021-22
16Mr. Jadhav Sunil BhimraoM.Sc.(Microbiology)School of Life Sciences, SRTMUNPh. D. Microbiology2021-22
17Mr. Jadhav Mahesh PanditraoM.Sc.(Microbiology)School of Life Sciences, SRTMUNPh. D. Zoology2021-22
18Mr. Achegave RajeshM.Sc.(Zoology)School of Life Sciences, SRTMUNPh. D. Zoology2021-22
19Ms. Tabassum Fatema Shaikh AslamM.Sc.(Zoology)School of Life Sciences, SRTMUNPh. D. Zoology2021-22
20Ms. Razvi UmmekhaniM.Sc.(Biotechnology)School of Life Sciences, SRTMUNPh. D. Bioinformatics2021-22
21Ms. Hatkar Rutika BhanudasM.Sc.(Biotechnology)School of Life Sciences, SRTMUNPh D Biotechnology2021-22
22Mr. Mazen Mohammad Mamoun AbdulghaniM.Sc. (Biotechnology)School of Life Sciences, SRTMUNPh. D Biotechnology2021-22
23Mr. Govind Apparao SuryawanshiM.Sc. (Botany)School of Life Sciences, SRTMUNPh. D. Botany2021-22
24Ms. Pathan Samreen SaifullahM.Sc. (Botany)School of Life Sciences, SRTMUNPh. D. Botany2021-22
25Ms Sayeda GulrezM.Sc. (Zoology)School of Life Sciences, SRTMUNPh. D. Zoology2021-22
26Mr. Ramdas Ganpatrao BhongM.Sc. (Biotechnology)School of Life Sciences, SRTMUNPh D. Biotechnology2021-22
27Ms. Preeti Bhagwanrao JamdadeM.Phil. (Biotechnology)School of Life Sciences, SRTMUNPh D Biotechnology2021-22
28Laeequrreheman Md. ShafiqurrehemanM.Sc. (Biotechnology)School of Life Sciences, SRTMUNPh. D. Bioinformatics2021-22
29Mr. Tigote Dhananjay DashrathM.Sc. (Zoology)School of Life Sciences, SRTMUNPh. D. Zoology2021-22
30Sumayya Fatima Ansari Mohd Masooduddin AnsariM.Phil. (Zoology)School of Life Sciences, SRTMUNPh. D. Zoology2021-22
31Pathan Gajalashahin KarimkhaM.Sc. (Biotechnology)School of Life Sciences, SRTMUNPh D Biotechnology2021-22
32Sanjay Uttamrao ChavanM.Sc. (Microbiology)स्वामी रामानंद तीर्थ मराठवाडा विद्यापीठ, नांदेडPh.D. in Microbiology2021-22
33BHAGVAT DHONDIRAM LADM.Sc. (Microbiology)SCHOOL OF LIFE SCIENCES SRTMUNPHD IN MICROBIOLOGY2021-22

Qualified Students of NET/SET/GATE & Other Exams (2021-2022 Onwards)

Qualified_Students_of_NET/SET/GATE_&_Other_Exams_Life_Sciences

अ. क्र.विद्यार्थ्याचे नावकार्यक्रमाचे नावName of ExamAcademic year
1Samreen PathanM Sc Botanyसेट करा2023-24
2Suryawanshi Govind ApparaoM Sc BotanySET, NET2022-23
3Shyam Dnyanoba NaiknawareM Sc Botanyसेट करा2022-23
4Rushikesh Satputeएम.एस्सी. वनस्पतिशास्त्रनेट2024-25
5Komal Chaudharyएम.एससी. मायक्रोबायोलॉजीसेट करा2023-24
6Bhaghyashri Lanjewarएम.एससी. मायक्रोबायोलॉजीगेट2024-25
7Sarfaraz Patelएम.एस्सी. वनस्पतिशास्त्रनेट2020-21
8Prajakta Chandolkarएम.एससी. प्राणीशास्त्रनेट2023-24
9Somesh Kuteएम.एससी. मायक्रोबायोलॉजीसेट करा2023-24
10Anil Shindeएम.एस्सी. वनस्पतिशास्त्रNET, SET,GATE2021-22
11Navnath Fatangaleएम.एससी. मायक्रोबायोलॉजीनेट2023-24
12Chandrakant Khandagaleएम.एस्सी. वनस्पतिशास्त्रगेट2024-25
13Prajakta Ajgarएम.एससी. मायक्रोबायोलॉजीगेट2022-23
14Sanjay U Chavanएम.एससी. मायक्रोबायोलॉजीगेट2024-25
15Sushama Suryawanshiएम.एस्सी. वनस्पतिशास्त्रगेट2022-23
16Darshana Chawadeएम.एससी. मायक्रोबायोलॉजीगेट2023-24
17Sonali GirdhariPh.D. Microbiologyनेट2024-25
18Vaibhavi Burandeएम.एससी. मायक्रोबायोलॉजीगेट2023-24
19Aniket Sawakeएम.एससी. प्राणीशास्त्रगेट2022-23
20Vidya Bharat Sukareएम.एससी. प्राणीशास्त्रनेट2024-25
21Vidya Bharat Sukareएम.एससी. प्राणीशास्त्रसेट करा2023-24
22Sandhya Shelkeएम.एससी. मायक्रोबायोलॉजीगेट2022-23
23Gunjan Komalwarएम.एससी. प्राणीशास्त्रगेट2022-23
24Vinayak Malgeएम.एससी. बायोटेक्नॉलॉजीसेट करा2022-23
25Darshan Patilएम.एससी. प्राणीशास्त्रगेट2022-23
26Pavan Jadhavएम.एससी. प्राणीशास्त्रसेट करा2022-23
27Vaibhavi Burandeएम.एससी. मायक्रोबायोलॉजीसेट करा2022-23
28Gudda Raniएम.एससी. मायक्रोबायोलॉजीसेट करा2022-23
29Motiram Borkarएम.एससी. प्राणीशास्त्रनेट2022-23
30Vaibhavi Burandeएम.एससी. मायक्रोबायोलॉजीनेट2021-22
31Aniket Sawakeएम.एससी. प्राणीशास्त्रनेट2021-22
32Rajesh Achegaveएम.एससी. प्राणीशास्त्रGATE, SET2021-22
33Akshay Chavanएम.एससी. प्राणीशास्त्रसेट करा2021-22
34Rama Govandeएम.एससी. बायोटेक्नॉलॉजीनेट2022-23
35Shwetah HagePGDMLTगेट2023-24
36Shubham Holambeएम.एससी. मायक्रोबायोलॉजीसेट करा2023-24

प्रमुख कामगिरी आणि विशेष वैशिष्ट्ये

प्रमुख कामगिरी

  • School of Life Sciences has started four PG, one UG, one PGDMLT, and research programs in a short span from its opening, viz. Botany, Microbiology, Biotechnology, Zoology.
  • The students of the School of Life Sciences have been placed in various reputed research and education institutes, industries, and NGOs. Some are entrepreneurs too.
  • The school has attracted students from overseas for the PG and research programs

विशेष वैशिष्ठ्ये

  • The School of Life Sciences faculty have completed research projects from various funding agencies of Rs. 2.5 Crores.
  • The School of Life Sciences is DST-FIST and UGC-SAP supported. Level-1 and Level-2 of DST-FIST and SAP-I have been completed.
  • The faculty of SLS is pursuing research in identified thrust areas and also in various disciplines of Life Sciences, viz., enzyme technology, microbial technology, extremophiles biodiversity, avian ecology and parasitology, plant tissue culture, phytochemistry, industrially important actinomycetes, and bioactivities.
संशोधन आणि विस्तार उपक्रम

युजीसी-एसएपी फेज-२ अंतर्गत, स्कूल ऑफ लाईफ सायन्सेसचे संशोधन क्षेत्र जैव-रेणूंच्या अँटी-बायोफिल्म अ‍ॅक्टिव्हिटी क्षमता, अँटी-ऑक्सिडंट आणि फॉर्म्युलेशनच्या अँटी-सिकलिंग अ‍ॅक्टिव्हिटीवर केंद्रित आहे. या व्यतिरिक्त, स्कूल ऑफ लाईफ सायन्सेसचे प्राध्यापक खालील विविध क्षेत्रांमध्ये संशोधन उपक्रम राबवत आहेत.

  1. एन्झाइम, औषधनिर्माण आणि नॅनो-बायोटेक्नॉलॉजी
  2. अ‍ॅक्टिनोबॅक्टेरियापासून जैविकदृष्ट्या सक्रिय रेणू
  3. अतिरेकी जैवविविधता
  4. वनस्पती ऊती संवर्धन, फळे आणि भाज्या प्रक्रिया.
  5. पक्षी पर्यावरणशास्त्र, मासे परजीवीशास्त्र
  6. मायकोरहिझल विविधता
  7. फायटोकेमिकल विश्लेषण आणि बायोकेमिस्ट्री.
  8. सूक्ष्मजीव एंझाइम्स, बायोसर्फॅक्टंट्स आणि बायोएक्टिव्ह संयुगे
  9. उष्णता सहनशील आणि हवामान अनुकूल गव्हाच्या जातींचा विकास

विस्तार उपक्रम

    1. नांदेड जिल्हातील पेठवडज येथील फायलेरिया स्थानिक गावात फायलेरिया जागरूकता कार्यक्रम
    2. औषधी मूल्य असलेल्या वनस्पतींची ओळख
    3. जीवन विज्ञानावरील लोकप्रिय व्याख्याने.
    4. जैवतंत्रज्ञान दिन साजरा करणे आणि जैवतंत्रज्ञानाचे ज्ञान प्रसारित करणे.
Patents/Consultancy

A) Patents:

  1. Prof. A.P. Pathak (2021), International Patent No. 2021104201, Patent title: An organic food preservative composition.
  2. Prof. H.J. Bhosale (2021), International Patent No. 2021107404, Patent title: A Method Of Food Preservation Using Bamboo Conduits And Pipes.

B) Consultancy:

  1. Dr B S Surwase: Consultancy on Identification of wild/medicinal plants.
संशोधन मार्गदर्शक
अ. नाही. विद्याशाखेचे नाव पदनाम संशोधन मार्गदर्शक
1
डॉ. बी.एस. सुरवसे
प्राध्यापक आणि संचालक
जैवतंत्रज्ञान, वनस्पतिशास्त्र
2
डॉ. टी.ए. कदम
वरिष्ठ प्राध्यापक
जैवतंत्रज्ञान, सूक्ष्मजीवशास्त्र
3
डॉ. (श्रीमती) ए.पी. पाठक
प्राध्यापक
जैवतंत्रज्ञान, सूक्ष्मजीवशास्त्र
4
डॉ. एस.पी. चव्हाण
वरिष्ठ प्राध्यापक
प्राणीशास्त्र
5
डॉ. एल.एच. कांबळे
प्राध्यापक
बायोटेक्नॉलॉजी, बायोइन्फॉरमॅटिक्स
6
डॉ. (श्रीमती) एच.जे. भोसले
प्राध्यापक
सूक्ष्मजीवशास्त्र
संशोधन आणि विस्तार उपक्रम

The faculty members from the School of Life Sciences are pursuing research activities in the following areas

  • वनस्पती ऊती संवर्धन, फळे आणि भाज्या प्रक्रिया.
  • Enzyme, pharmaceutical biotechnology, and Nano-biotechnology
  • Bioactive molecules from plants and actinobacteria
  • फायटोकेमिकल विश्लेषण आणि बायोकेमिस्ट्री.
  • अतिरेकी जैवविविधता
  • Bioactivities of medicinal plants
  • पक्षी पर्यावरणशास्त्र, मासे परजीवीशास्त्र
  • Microbial enzymes, Biosurfactants

विस्तार उपक्रम

  • नांदेड जिल्हातील पेठवडज येथील फायलेरिया स्थानिक गावात फायलेरिया जागरूकता कार्यक्रम
  • Identification of plants having medicinal values
  • जीवन विज्ञानावरील लोकप्रिय व्याख्याने.
  • Celebration of Biotechnology Day and to disseminate knowledge of biotechnology.
Memorandum of Understanding (MoU)
  1. a) Infinite Biotech, Sangli
  2. b) Sahyog Sonography Center, Nanded
  3. c) Sahyog Pathology Lab, Nanded
  4. d) Dr. Shankarrao Chavan Medical College and Hospital, Nanded
  5. e) KFERTS, Nanded
प्राध्यापकांची विशेष कामगिरी - अंटार्क्टिक मोहिमेत प्रा. एस.पी. चव्हाण

३९ व्या भारतीय वैज्ञानिक मोहिमेत प्रा. शिवाजी पी. चव्हाण यांचा सहभाग

ला
अंटार्क्टिका (३९ वा - ISEA), वर्ष २०१९-२०

प्रा. शिवाजी प्रभाकर चव्हाण, प्राणीशास्त्र विभाग प्रमुख, स्कूल ऑफ लाईफ सायन्सेस, एसआरटीएम विद्यापीठ, नांदेड- ४३१६०६, एमएस यांची ३९ जणांच्या वैज्ञानिक पथकाचे सदस्य म्हणून निवड झाली.व्या २०१९-२० या वर्षासाठी अंटार्क्टिकामध्ये भारतीय वैज्ञानिक मोहीम (३९ – ISEA). हा राष्ट्रीय ध्रुवीय आणि महासागर संशोधन केंद्र (NCPOR), हेडलँड सडा, गोवा, भारत यांच्याकडून भारतीय अंटार्क्टिका संशोधन कार्यक्रमांतर्गत आयोजित केलेला वार्षिक संशोधन कार्यक्रम आहे. हा राष्ट्रीय कार्यक्रम पृथ्वी विज्ञान मंत्रालय, नवी दिल्ली, भारत सरकार यांच्या निधीतून आहे. ते नोव्हेंबर ते मार्च या कालावधीत अंटार्क्टिकावर होते. हवाई प्रवासाचा मार्ग मुंबई ते केपटाऊन, दक्षिण आफ्रिका आणि नंतर अंटार्क्टिका असा होता; तो अंदाजे १४,००० किमी होता. अंटार्क्टिकामध्ये विविध देशांची ५३ संशोधन केंद्रे आहेत, भारताचे अंटार्क्टिका 'मैत्री' आणि 'भारती' येथे ३००० किमी अंतरावर दोन कायमस्वरूपी संशोधन केंद्रे आहेत. दोन्ही भारतीय केंद्रे वर्षभर विविध संशोधन उपक्रमांसाठी कार्यरत राहतात. नोव्हेंबर-डिसेंबर महिन्यात दोन्ही केंद्रांसाठी अंटार्क्टिकामध्ये निवडलेल्या सर्व सदस्यांच्या प्रवेशाने मोहीम सुरू होते. उन्हाळी संघ फेब्रुवारी-मार्च महिन्यात परततो तर हिवाळी संघातील सदस्य वर्षभर या स्थानकांवर राहतात.

संशोधन प्रकल्प आणि प्रकल्पाचे निकाल:

प्राध्यापक चव्हाण यांची निवड 'मैत्री' स्टेशनवरील संशोधनासाठी होती (७०0, 46', 00. 6" एस., ११0, 43' ५०.८” पूर्व.) शिरमाचर ओएसिस, क्वीन मूड लँड, वायव्य-उत्तर-पश्चिम अंटार्क्टिका येथील भारताचे संशोधन केंद्र. त्यांचा प्रकल्प 'दक्षिण ध्रुवीय स्कुआचे प्रजनन पर्यावरणशास्त्र आणि जीवशास्त्र' या शीर्षकाचा वैयक्तिक संशोधन प्रकल्प होता. स्टेरकोरेरियस मॅकॉर्मिकी मैत्री स्टेशन, शिरमाचर ओएसिस, अंटार्क्टिका येथे. या प्रकल्पाचे मुख्य उद्दिष्ट दक्षिण ध्रुवीय स्कुआची प्रजनन लोकसंख्या निश्चित करणे होते ज्याला पुढे स्कुआ म्हटले जाईल आणि या अंटार्क्टिक प्रजनन स्थानिक चाराड्रिड प्रजातींच्या पर्यावरण आणि प्रजननाशी संबंधित इतर मुद्दे ज्यामध्ये घरटे साइट निवड, घरटे साहित्य, क्लच आकार, पिल्ले संगोपन आणि काळजीसाठी पालकांचे योगदान यांचा समावेश आहे. पेंग्विन वसाहती आणि समुद्राच्या शेल्फपासून दूर असलेल्या अन्नात स्कुआमधील परस्परसंवाद. अंटार्क्टिकाच्या शिरमाचर ओएसिसमध्ये पक्ष्यांच्या एकाच प्रजातीच्या प्रजनन पर्यावरण आणि जीवशास्त्राचा यशस्वीपणे अभ्यास करण्यासाठी हा पहिला संशोधन प्रस्ताव होता. स्कुआच्या एका घरट्यात 03 अंडी आढळल्याचा या क्षेत्रातील पहिला अहवाल होता. घरट्याची घनता, अंटार्क्टिकाच्या शिरमाचर ओएसिसमध्ये पालक स्कुआ प्रजननाने स्वतःच्या अंडी आणि पिल्लांचा 100 % नरभक्षकपणा या संशोधनाद्वारे पहिला अहवाल देण्यात आला. पालकांकडून पिल्लांच्या या अत्यंत स्व-नरभक्षकपणामागील कारण अस्पष्ट होते परंतु कदाचित प्रजनन क्षेत्रात अन्नाची कमतरता हे एक प्रमुख कारण असू शकते. पिलांना खायला घालताना घरट्यांजवळ टाकलेल्या रेगर्जिटेट फूड पेलेट्सचे विश्लेषण सुरू होते, त्याचप्रमाणे ताज्या आणि कोरड्या विष्ठेच्या थेंबांची परजीवी तपासणी देखील प्रलंबित आहे. अंटार्क्टिकाच्या कमी ऑस्ट्रेलियन उन्हाळ्यात प्रजननानंतर स्कुआ समुद्री पक्षी म्हणून त्याच्या नियमित खाद्यासाठी हिंदी महासागर आणि अटलांटिक महासागरात परत स्थलांतरित होतो कारण तो मार्च महिन्यात त्याची प्रजनन प्रक्रिया पूर्ण करतो आणि अंटार्क्टिकाचा कडक हिवाळा सुरू होतो. स्कुआच्या रेगर्जिटेट फूड पेलेट्समध्ये पॉलिथिन प्लास्टिकच्या तुकड्यांच्या घटनेची माहिती देखील या प्रकल्पाद्वारे अंटार्क्टिका खंडातील एका शीर्ष शिकारी स्कुआमध्ये प्लास्टिक आढळल्याचा पहिला अहवाल होता. निष्कर्ष प्रकाशनाच्या प्रक्रियेत आहेत.

प्राध्यापक एस.पी. चव्हाण यांच्या संशोधनातून अंटार्क्टिकामधील दक्षिण ध्रुवीय स्कुआच्या प्रजनन वर्तनात बदल आणि अंटार्क्टिकाच्या अन्नसाखळीतील मॅक्रो प्लास्टिकमुळे पर्यावरणीय प्रदूषणावर लक्षणीय प्रकाश टाकण्यात आला आहे. त्यांच्या मते, सलग वार्षिक मोहिमांद्वारे त्यावर सतत लक्ष ठेवणे आवश्यक आहे. वाटेत अनेक तलाव असल्याने डोंगराळ प्रदेशात स्कुआच्या घरट्यांचे स्थान शोधणे कठीण होते. त्यांनी या प्रदेशाच्या हवाई छायाचित्रणासाठी डीजेआय-स्पार्क ड्रोन कॅमेरा वापरला ज्यामुळे ३४ किमी अंतरावर मार्ग शोधण्यात आणि घरट्यांचे ठिकाण शोधण्यात मदत झाली.शिरमाकर ओएसिस क्षेत्र. अंटार्क्टिकाच्या या भागात स्कुआच्या अभ्यासासाठी ड्रोन कॅमेरा वापरण्याचा हा भारतीयाचा पहिलाच प्रयत्न होता.

पावती:   

 हा प्रकल्प भारतीय अंटार्क्टिक वैज्ञानिक कार्यक्रमाचा एक भाग होता. या प्रकल्पाला एम्स, उत्तर दिल्ली येथे वैद्यकीय चाचण्यांसाठी संपूर्ण लॉजिस्टिक सपोर्ट; आयटीबीपी, औली, उत्तराखंड येथे प्रशिक्षण; गोवा, केपटाऊन आणि अंटार्क्टिका येथे प्रवास, राहण्याचा खर्च; विमा आणि एनसीपीओआर, गोवा कडून सर्व तांत्रिक सहाय्य यासाठी पूर्णपणे निधी देण्यात आला होता. नियमानुसार, मोहिमेच्या कालावधीसाठी ऑन ड्यूटी लीव्ह आणि एचडीए (हार्ड ड्यूटी अलाउन्स) माननीय कुलगुरू, स्वामी रामानंद तीर्थ मराठवाडा विद्यापीठ, नांदेड यांनी प्राध्यापक एसपी चव्हाण यांना मंजूर करून दिला. 'अंटार्क्टिका' या जगाच्या इतक्या टोकाच्या भागात अशा प्रतिष्ठित संशोधन कार्यक्रमासाठी भारताचे प्रतिनिधित्व करण्यासाठी या पाठिंब्याबद्दल आणि प्रोत्साहनाबद्दल एनसीपीओआर, गोवा आणि एसआरटीएम विद्यापीठ, नांदेड यांचे आभार.

या कार्यक्रमाची काही झलक:

अंटार्क्टिकाच्या प्रवासाशी संबंधित काही छायाचित्रे, अंटार्क्टिकाच्या शिरमाचर ओएसिस येथील भारतीय संशोधन केंद्र 'मैत्री' चे दृश्य. यामध्ये अभ्यास क्षेत्रातील संशोधन प्रकल्पाशी संबंधित क्षेत्रीय कार्य देखील समाविष्ट आहे.

Prominent Alumni of the School

अ. क्र.Name Of The StudentPh. D. / M. Sc./
PGDMLT
उत्तीर्ण होण्याचे वर्षसंस्था/उद्योग
1डॉ. जी.बी. झोरएम. एससी.
Ph. D. (Biotech)
2023प्राध्यापक
Department of Biotechnology
Central University Of Rajasthan
NH-8, Bandar Sindri,
Dist-Ajmer-305817, Rajasthan [INDIA]
[email protected]
8605632007
2डॉ. नाईल एसएचएम. एससी.
Ph. D. (Biotech)
2003Scientist C, BRIC-National Agri-Food and Biomanufacturing Institute(Formerly NABI & CIAB), Main Campus, Sector 81,
Sahibzada Ajit Singh Nagar, Punjab – 140306
3डॉ. लाडे एचएसM. Sc. Ph. D. (Biotech)2003
2007
Associate Professor, MIT School of Bioengineering Sciences & Research, MIT-ADT University, Pune
4डॉ. रागिणी बोधडेPh. D. (Micro)2008सहाय्यक प्राध्यापक, एसपीपीयू, पुणे
5डॉ. श्रावंती रामपल्लीM. Sc. (Biotech)1999सहाय्यक अन्वेषक, वेलकम ट्रस्ट, स्टेम सेल बायोलॉजी अँड रिजनरेटिव्ह मेडिसिन इन्स्टिट्यूट, बेंगलुरू
6हॅरिस पौलोचन पानक्कलM. Sc. (Micro)2000सहाय्यक प्राध्यापक, जैवतंत्रज्ञान विभाग, शासकीय विज्ञान संस्था, निपत निरंजन नगर, औरंगाबाद, एम.एस.
7डॉ. मुकुंद अडसूळM. Sc. (Biotech)1999Principal Scientist and Head, Sardar Patel Renewable Energy Research Institute, Gujarat.
8डॉ. अपर्णा राजकुमारPh. D. (Micro)2017सहाय्यक प्राध्यापक, सिंहगड विज्ञान महाविद्यालय, पुणे.
9घाटबंधे पंकजM. Sc. (Biotech)2018सहाय्यक प्राध्यापक, सिंहगड विज्ञान महाविद्यालय, पुणे.
10डॉ. एस.के. होळकरPh. D. (Biotech)2014सहाय्यक प्रा. बायोटेक्नॉलॉजी, हिस्लॉप कॉलेज, नागपूर. एम.एस.
11डॉ. राजेंद्र पाटीलM. Sc. (Biotech)2003सहाय्यक प्रा. बायोटेक्नॉलॉजी, एसपी विद्यापीठ पुणे
12डॉ. लक्ष्मण सावरगावेM. Sc. (Biotech)2003जेनोवा बायोफार्मास्युटिकल्स, पुणे
13डॉ. वाघ निलेशM.Sc.,Ph. D. (Biotech)2018सहाय्यक प्राध्यापक, एमिटी विद्यापीठ, नवी मुंबई
14Dr. Ramees MuhammedPh. D. (Biotech)2017[email protected] सार्वजनिक आरोग्य मंत्रालय, कतार.
15मोटारवार भूषण भरतरावM. Sc. (Biotech)2017Serum Institute of India Pvt. Ltd. Pune
16हरणे गोपाळ नारायणM.Sc.2006Environmental Consultant
[email protected]
17श्री. तांब्रे गंगाधरM. Sc. Zoology2017प्रकल्प सहाय्यक, बेंथोस रिसर्च ग्रुप, एनआयओ, गोवा
18श्री. वैभव नागणेएम. एससी.2017व्यापारी, रॉयल अ‍ॅग्रो इंडस्ट्री
19श्री. डाके अजितM. Sc. (Zoo)2017प्रोजेक्ट फेलो, एनआयओ, गोवा
20डॉ. शिवाजी व्ही. पौलPh. D. (Zoo)2012सहाय्यक प्रा. प्राणीशास्त्र, एमपी कॉलेज, पालम, जि. परभणी
21Dr. Ramdas BhongPh. D. (Micro)2024Group Leader IVDR, DNV Product Assurance AS, Høvik, Oslo, Norway 1363. [email protected]
22Dr. Ravindra DeshpandeM. Sc. (Micro)2017Postdoctoral scientist, Wake Forest University School of Medicine, Winston-Salem, NC USA
23Satish Namdev KathodePGDMLT2021-2022Malaria department as a laboratory scientific officer
24Sayyad Shajim Sayyad SadakM.Sc.(Zoo)2020-2021Assistant Professor (Contractual)
25Vishakha Milind KapurePGDMLT2023-2024Lab Technician, PH Department, Nanded
26Kapure Vishakha MilindPGDMLT2023-2024Lab Technician, PH Department, Nanded
27Sarfaraz Shafiq PatelM.Sc.(Bot)2021-2022Project Research Assistant, IIT Bombay
28Rameshwar Pandhrinath WankhedePGDMLT2023-2024Shree Clinical Laboratory Sonkhed Tq Loha Dist Nanded 431708
29Shivraj Datta ToshatwadPGDMLT2021-2022Senior Research Fellow At ICMR-National Institute Of Nutrition Hyderabad
30Shinde Anil ChitambarM.Sc.(Bot)2023Assistant Professor at Shri Datta Arts Commerce and Science College Hadgaon.
31Gajanan Shrawan SonulePGDMLT2020-2021Laboratory Scientific Officer [ PHC Bhosi , Tq. Bhokar, Dist Nanded
32Suresh Ganeshrao BhoslePGDMLT2021-2022Post -Laboratory Technician At. Government Ayueved College Nanded.
33Amrapali Rajkumar DhutrajPGDMLT2020-2021As a Lab technician…DMO office At .Phc Pathargvhan
34Shubham KaleM.Sc.(Bot)2021-2022Biology faculty at Vedantu
35Vankat Laxman MhetrePGDMLT2021-2022Government Medical College, Parbhani
36Parmeshwar TidkePGDMLT2020-2021Laboratory owner, Nanded
37Anushka Chandrakant RathoreM.Sc. (Bot)2023-2024Professor at IIB (Indian Institute of Biology), Nanded.
38Pratap GhogarePGDMLT2022-2023Laboratory Scientific Officer, Primary Health Center Karkheli Tq. TQ. Dharmabad
39Vaibhav KausalePGDMLT2021-2022Lab Scientific Officer, Nanded
40Ganesh JadhavM.Sc. (Biotech)2023-2024Executive Officer, Pathology Lab, Nanded
41Prajakta Balaji ChandolkarM.Sc. (Zoo)2022-2023Assistant professor (contractual), SLS, SRTMU Nanded
42Gautam Tanaji KamblePh.D. (Micro)2024Assistant Professor (Microbiology), SLS, SRTMU Nanded
43Dipak JadhavM.Sc. (Biotech)2022-2023Quality Control Microbiology Officer ( FDC Limited, Sambhajinagar)
44Vishnu Ambadas KawarkheM.Sc. (Biotech)2023-2024Working as a QC officer in Wockhardt Biotech Park, Chatrapati Sambhajinagar
45Santosh Laxman SakhareM.Sc. (Micro)2023-2024Trainee Microbiologist (QC Micro Department), Anthea Pharma Hyderabad.
46Dr. Milind Narayanrao GaikwadPh.D. (Bot)2020-2021Assistant Professor, Botany, SLS S.R.T.M. University Nanded
47Diksha Dnyaneshwar WankhedeM.Sc. (Biotech)2022-2023As a Laboratory Scientific Officer in Maharashtra Health Department Nagpur
48Panchal Ramdas BalajiM.Sc. (Micro)2022-2023Officer in Anthea Pharma
49Shambhavi Ramrao PathakM.Sc. (Biotech)2020-2021Working as project coordinator in HPS GES PMO @ Honeywell Automation India Pvt Ltd., Pune
50Rani Shivkant GuddaM.Sc. (Micro)2021-2022Lecturer at Rajarshi Shahu Mahavidyalay Latur
51Shravanti RampalliM Sc (Micro)2015Scientist at the Institute for Genomics and Integrative Biology, DST CSIR Lab
New Delhi, Delhi, India
52Bhagwan Narayan RekadwadM Sc Ph D (Micro)2019Associate Professor, Yenepoya University, Mangalore, India

Eminent Guests and Visitors of the School

Sr No.पाहुणे/पाहुणेपत्ता
1Dr S. K. Ghosh,Former Scientist G, ICMR
2Dr Chaitali GhoshTIGS, Banglore
3डॉ. योगेश शौचेसीसीएस, पुणे
4डॉ. कुलविंदर सिंग गिलपीक आणि मृदा विज्ञान विभाग, वॉशिंग्टन स्टेट युनिव्हर्सिटी, पुलमन, वॉशिंग्टन, यूएसए
5डॉ. दिप्ती देवबागकर (सदस्य यूजीसी-एसएपी सल्लागार समिती, एसएलएस, एसआरटीएमयूएन)एसपी पुणे विद्यापीठ, पुणे
6Dr. V. L. Maheshwari
(Member UGC-SAP Advisory Committee, SLS, SRTMUN)
Hon’ble Vice Chancellor,
K. B. C. North Maharashtra Univ., Jalgaon
7Prof. Harinda Singh BalyanHon. Emeritus Professor & INSA Senior Scientist, Department of Genetics & Plant Breeding, Ch. Charan Singh University, Meerut
8डॉ. महेश जे. कुलकर्णीएनसीएल, पुणे
9डॉ. अजय झाColorado State University, Colorado, USA
10डॉ. अशोक गिरीएनसीएल, पुणे
11श्री. संजय वायल,ईशवेद बायोटेक प्रायव्हेट लिमिटेड, पुणे.
12डॉ. व्ही. सेल्वराजसास्काटून, कॅनडा
13Prof. P. K. Guptaसीसीएसयू, मेरठ
14डॉ. बबन इंगोलेअभ्यागत शास्त्रज्ञ, एनसीपीओआर, वास्को, गोवा
15डॉ. एस.पी. गोविंदवारहॅनयांग विद्यापीठ, सोल, दक्षिण कोरिया
16डॉ. बी.पी. उराडेमानववंशशास्त्रज्ञ, मध्यवर्ती प्रादेशिक केंद्र, नागपूर
17डॉ. सूथवादप्रिन्स ऑफ सॉन्गक्ला युनिव्हर्सिटी. थायलंड
18Dr. R. L. Deopurkarएसपी पुणे विद्यापीठ, पुणे

Student Support: Scholarships/Freeships Available for Students
  • For Ph D:  National Fellowships of UGC, DST, DBT, State Govt Scholarships / Fellowships

    SOCIAL JUSTICE AND SPECIAL ASSISTANCE DEPARTMENT

    • Government of India Post-Matric Scholarship
    • Post-Matric Tuition Fee and Examination Fee (Free ship)
    • Maintenance Allowance for a student studying in professional courses
    • Rajarshri Chhatrapati Shahu Maharaj Merit Scholarship
    • Post-Matric Scholarship for persons with disability
    • Swadhar yojana

    TRIBAL DEVELOPMENT DEPARTMENT

    • Post Matric Scholarship Scheme (Government of India)
    • Tuition Fee and Exam. Fee for Tribal Students (Free ship)
    • Vocational Education Fee Reimbursement
    • Vocational Education Maintenance Allowance
    • Pandit Dindayal Upadhya Yojana

    DIRECTORATE OF HIGHER EDUCATION

    • Rajarshi Chhatrapati Shahu Maharaj Shikshan Shulkh Shishyawarti Scheme
    • Education Concession to the Children of Ex-Servicemen
    • Eklavya Scholarship
    • State Government Open Merit Scholarship
    • Scholarship to Meritorious students possessing Mathematics / Physics
    • Government Vidyaniketan Scholarship
    • State Government Daxshina Adhichatra Scholarship
    • Government Research Adhichatra
    • Education Concession to the Children Freedom Fighter
    • Jawaharlal Nehru University Scholarship
    • Assistance to Meritorious Students scholarship – Senior Level
    • Panjabrao Deshmukh Vasatigruh Nirvah Bhatta Yojana (DHE)

    DIRECTORATE OF TECHNICAL EDUCATION

    • Rajarshi Chhatrapati Shahu Maharaj Shikshan Shulkh Shishyavruti Yojana (EBC)
    • Panjabrao Deshmukh Vastigruh Nirvah Bhatta Yojana (DTE)

    VJNT, OBC AND SBC WELFARE DEPARTMENT

    • Post Matric Scholarship to VJNT Students
    • Tuition fees and examination fees to VJNT Students
    • Payment of Maintenance Allowance to VJNT and SBC students studying in Professional Courses and Living in Hostel Attached to Professional Colleges
    • Rajarshi Chhatrapati Shahu Maharaj Merit Scholarship for students studying in 11th and 12th standard of VJNT and SBC category.
    • Post Matric Scholarship to OBC Students
    • Post Matric Scholarship to SBC Students
    • Tuition fees and examination fees to OBC Students
    • Tuition fees and examination fees to SBC Students

    MINORITY DEVELOPMENT DEPARTMENT

    • State Minority Scholarship Part II (DHE)
    • Scholarship for students of minority communities pursuing Higher and Professional courses (DTE)
    • Scholarship for students of minority communities pursuing Higher and Professional courses (DMER)

    OTHER SCHOLARSHIP

    • Other state students’ scholarship schemes (Gujarat/Karnataka/Hyderabad Govt. Scholarship Scheme etc.)
    • Bidi Labours Scholarship Scheme (Nagpur)
    • Mine Labours Scholarship Scheme (Nagpur)

पुढील कार्यक्रम

Sr. NO. Name of the programme Dates of the programme Sanctioned amount under PM USHA
1
D2-Training programme on Ecological Sampling for M. Sc Zoology students
2026-2027
Rs. 1,00,000
2
D3- Placement programme- Conduct placement camp for the School of Life Sciences
2026-2027
Rs. 1,00,000
3
D6- Training programme- Honey Bee Keeping and Management
2026-2027
Rs. 1,00,000
4
D6- Training programme – Sericulture and Management
2026-2027
Rs. 1,00,000
5
D8- Certificate course in Honey Bee Keeping
2026-2027
Rs. 1,00,000
6
D8- Certificate course in Sericulture
2026-2027
Rs. 1,00,000
7
D8- Certificate course in Honey Bee Keeping
2026-2027
Rs. 1,00,000
8
D8- Certificate course in Sericulture
2026-2027
Rs. 1,00,000
9
D9- Awareness programme for the students and farmers to explain the importance of beekeeping to increase yield
2026-2027
Rs. 1,00,000
10
D9-Elephantiasis/Filaria awareness program for the Filaria endemic zone in Nanded District
2026-2027
Rs. 1,00,000

कौशल्य सुधारणा कार्यक्रम
  • इंग्रजीमध्ये संवाद कौशल्य
  • स्पॅनिश आणि फ्रेंच भाषेतील निवडक अभ्यासक्रम
  • फळे आणि भाजीपाला प्रक्रिया तंत्रज्ञान
  • जैविक खत उत्पादन तंत्रज्ञान
  • मधमाशीपालन
  • रेशीम शेती
  • शेळीपालन
शाळा सल्लागार समिती

युजीसी-एसएपी फेज-२ अंतर्गत, स्कूल ऑफ लाईफ सायन्सेसचे संशोधन क्षेत्र जैव-रेणूंच्या अँटी-बायोफिल्म अ‍ॅक्टिव्हिटी क्षमता, अँटी-ऑक्सिडंट आणि फॉर्म्युलेशनच्या अँटी-सिकलिंग अ‍ॅक्टिव्हिटीवर केंद्रित आहे. या व्यतिरिक्त, स्कूल ऑफ लाईफ सायन्सेसचे प्राध्यापक खालील विविध क्षेत्रांमध्ये संशोधन उपक्रम राबवत आहेत.

  1. एन्झाइम, औषधनिर्माण आणि नॅनो-बायोटेक्नॉलॉजी
  2. अ‍ॅक्टिनोबॅक्टेरियापासून जैविकदृष्ट्या सक्रिय रेणू
  3. अतिरेकी जैवविविधता
  4. वनस्पती ऊती संवर्धन, फळे आणि भाज्या प्रक्रिया.
  5. पक्षी पर्यावरणशास्त्र, मासे परजीवीशास्त्र
  6. मायकोरहिझल विविधता
  7. फायटोकेमिकल विश्लेषण आणि बायोकेमिस्ट्री.
  8. सूक्ष्मजीव एंझाइम्स, बायोसर्फॅक्टंट्स आणि बायोएक्टिव्ह संयुगे
  9. उष्णता सहनशील आणि हवामान अनुकूल गव्हाच्या जातींचा विकास

विस्तार उपक्रम

    1. नांदेड जिल्हातील पेठवडज येथील फायलेरिया स्थानिक गावात फायलेरिया जागरूकता कार्यक्रम
    2. औषधी मूल्य असलेल्या वनस्पतींची ओळख
    3. जीवन विज्ञानावरील लोकप्रिय व्याख्याने.
    4. जैवतंत्रज्ञान दिन साजरा करणे आणि जैवतंत्रज्ञानाचे ज्ञान प्रसारित करणे.
शाळेतील पाहुणे आणि पाहुणे
अ. नाही. पाहुणे/पाहुणे पत्ता
1
डॉ. योगेश शौचे
सीसीएस, पुणे
2
डॉ. कुलविंदर सिंग गिल
पीक आणि मृदा विज्ञान विभाग, वॉशिंग्टन स्टेट युनिव्हर्सिटी, पुलमन, वॉशिंग्टन, यूएसए
3
डॉ. दिप्ती देवबागकर (सदस्य यूजीसी-एसएपी सल्लागार समिती, एसएलएस, एसआरटीएमयूएन)
एसपी पुणे विद्यापीठ, पुणे
4
डॉ. व्ही.एल. माहेश्वरी (सदस्य यूजीसी-एसएपी सल्लागार समिती, एसएलएस, एसआरटीएमयूएन)
प्राध्यापक आणि संचालक, SLS, KBC उत्तर महाराष्ट्र विद्यापीठ, जळगाव
5
प्रो. बाल्यान
सीसीएसयू, मेरठ
6
डॉ. महेश जे. कुलकर्णी
एनसीएल, पुणे
7
डॉ. अजय झा
कोलोराडो स्टेट युनिव्हर्सिटी, कोलोराडो, यूएसए
8
डॉ. अशोक गिरी
एनसीएल, पुणे
9
श्री. संजय वायल,
ईशवेद बायोटेक प्रायव्हेट लिमिटेड, पुणे.
10
डॉ. व्ही. सेल्वराज
सास्काटून, कॅनडा
11
प्रो. पी.के. गुप्ता
सीसीएसयू, मेरठ
12
डॉ. बबन इंगोले
अभ्यागत शास्त्रज्ञ, एनसीपीओआर, वास्को, गोवा
13
डॉ. एस.पी. गोविंदवार
हॅनयांग विद्यापीठ, सोल, दक्षिण कोरिया
14
डॉ. बी.पी. उराडे
मानववंशशास्त्रज्ञ, मध्यवर्ती प्रादेशिक केंद्र, नागपूर
15
डॉ. सूथवाद
प्रिन्स ऑफ सॉन्गक्ला युनिव्हर्सिटी. थायलंड
16
डॉ. आर.एल. देवपूरकर
एसपी पुणे विद्यापीठ, पुणे
प्रमुख उपकरणे आणि सॉफ्टवेअर उपलब्ध

लाईफ सायन्सेस स्कूलमध्ये खालील उपकरणे आणि सॉफ्टवेअर उपलब्ध आहेत.

  1. एचपीटीएलसी
  2. छायाचित्रण व्यवस्थेसह झीस मायक्रोस्कोप
  3. २डी जीई
  4. फर्मेंटर
  5. अतिनील-दृश्यमान स्पेक्ट्रोफोटोमीटर
  6. मायक्रोटोम मशीन
  7. एएएस
  8. SAR- बायोइन्फॉरमॅटिक्ससाठी सॉफ्टवेअर
शाळेचे माजी विद्यार्थी
अ. नाही. विद्यार्थ्याचे नाव पीएच.डी./एम.एस्सी. उत्तीर्ण होण्याचे वर्ष संस्था/उद्योग
1
डॉ. नाईल एसएच
एम. एससी.
पीएच.डी.
2003
असोसिएट प्रोफेसर, औषधी वनस्पती आणि अन्न विज्ञान विभाग, फार्मास्युटिकल सायन्स कॉलेज. झेजियांग चायनीज मेडिकल युनिव्हर्सिटी, हांगझोउ, झेजियांग, चायना टेल/फॅक्स: ८६-५७१-८६६३३१७१, ८६-५७१-६१७६८५२२ ई-मेल: [email protected],[email protected]
2
डॉ. लाडे एचएस
एम. एससी.
पीएच.डी.
2003
2007
पर्यावरण अभियांत्रिकी विभाग, कोंकुक विद्यापीठ, दक्षिण कोरिया
3
डॉ. रागिणी बोधडे
पीएच.डी.
2008
सहाय्यक प्राध्यापक, एसपीपीयू, पुणे
4
डॉ. श्रावंती रामपल्ली
एम. एससी.
1999
सहाय्यक अन्वेषक, वेलकम ट्रस्ट, स्टेम सेल बायोलॉजी अँड रिजनरेटिव्ह मेडिसिन इन्स्टिट्यूट, बेंगलुरू
5
हॅरिस पौलोचन पानक्कल
एम. एससी.
2000
सहाय्यक प्राध्यापक, जैवतंत्रज्ञान विभाग, शासकीय विज्ञान संस्था, निपत निरंजन नगर, औरंगाबाद, एम.एस.
6
डॉ. मुकुंद अडसूळ
एम. एससी.
1999
शास्त्रज्ञ, सेंटर फॉर अॅडव्हान्स्ड बायोएनर्जी रिसर्च, इंडियन ऑइल, आर ७ डी सेंटर, फरीदाबाद.
7
डॉ. अपर्णा राजकुमार
पीएच.डी.
सहाय्यक प्राध्यापक, सिंहगड विज्ञान महाविद्यालय, पुणे.
8
घाटबंधे पंकज
एम. एससी.
सहाय्यक प्राध्यापक, सिंहगड विज्ञान महाविद्यालय, पुणे.
9
डॉ. एस.के. होळकर
पीएच.डी.
2014
सहाय्यक प्रा. बायोटेक्नॉलॉजी, हिस्लॉप कॉलेज, नागपूर. एम.एस.
10
डॉ. राजेंद्र पाटील
एम. एससी.
2003
सहाय्यक प्रा. बायोटेक्नॉलॉजी, एसपी विद्यापीठ पुणे
11
डॉ. लक्ष्मण सावरगावे
एम. एससी.
2003
जेनोवा बायोफार्मास्युटिकल्स, पुणे
12
डॉ. वाघ निलेश
एम.एस्सी., पीएच.डी.
सहाय्यक प्राध्यापक, एमिटी विद्यापीठ, नवी मुंबई
13
डॉ. रमीस मुहम्मद बायोटेक्नॉलॉजी
पीएच.डी.
2017
[email protected] सार्वजनिक आरोग्य मंत्रालय, कतार.
14
मोटारवार भूषण भरतराव
एम. एससी.
2017
सीरम इन्स्टिट्यूट ऑफ इंडिया प्रायव्हेट लिमिटेड पुणे
15
हरणे गोपाळ नारायण
2006
पर्यावरण सल्लागार [email protected]
16
श्री. तांब्रे गंगाधर
एम. एससी.
2017
प्रकल्प सहाय्यक, बेंथोस रिसर्च ग्रुप, एनआयओ, गोवा
17
श्री. महेश जाधव
एम. एससी.
2017
प्रकल्प सहाय्यक, बेंथोस रिसर्च ग्रुप, एनआयओ, गोवा
18
श्री. वैभव नागणे
एम. एससी.
2017
व्यापारी, रॉयल अ‍ॅग्रो इंडस्ट्री
19
श्री. डाके अजित
एम. एससी.
2017
प्रोजेक्ट फेलो, एनआयओ, गोवा
20
डॉ. शिवाजी व्ही. पौल
पीएच.डी.
2012
सहाय्यक प्रा. प्राणीशास्त्र, एमपी कॉलेज, पालम, जि. परभणी
21
Dr. Ramdas Bhong
Ph. D. (Micro)
2024
Group Leader IVDR, DNV Product Assurance AS, Høvik, Oslo, Norway 1363. [email protected]
Placements (2021-2022 Onwards)

अ. क्र.Name of student placed/started BusinessThe program graduated fromName of the employer/businessEmployer/business contact detailsPay package ( ₹ / annum)Year of Placement
1Rupali Shaligramji BabarePh.D.(Zoology)Swa. Nitin Mahavidhyalaya, Pathri, Dist Parbhani91 8605601204Assist Prof. Zoology, Regular Scale, UGC2023-24
2Dhawale PratibhaM.Sc. (Microbiology)School of Life Sciences, SRTM Univ. NandedEST Section SRTMUN3.0 Lakh/Year2023-24
3Milind GaikwadPh.D.(Botany)Assistant Prof. Botany School of Life Sciences, SRTM Univ. NandedEST Section SRTMUN3.0 Lakh/Year2023-24
4Mr. Govind Apparao SuryawanshiM.Sc.(Botany)Asst. Prof., School of Life Sciences, SRTMUNEST Section SRTMUN3.0 Lakh/Year2023-24
5Pathan SamreenM.Sc.(Botany)Asst. Prof. Botany, SLS, SRTM Univ. NandedEST Section SRTMUN3.0 Lakh/Year2023-24
6Dr. Kanakdande AmrutaPh.D.(Botany)Asst. Prof. Biotechnology, School of Lie Sciences, SRTMUNEST Section SRTMUN3.0 Lakh/Year2023-24
7Sayyed ShajimM.Sc.(Zoology)School of Life Sciences, SRTM Univ. Nanded91460578343.5 Lakh/Year2023-24
8Shri Rohi Anil BhimraoPost Graduate Diploma in Medical Laboratory Technology (PGDMLT)Department of Health and Forensic ScienceGovt of Maharashtra Health Department /Forensic Science72023-24
9Sachin Sarjerao ShindeM.Sc.(Botany)Mr. Sachin Sarjerao ShindeAssistant Professor, Department of Botany, Vidarbha College of Arts Commerce and Science College Jiwati District Chandrapur.12000002023-24
10Maroti PetkarM.Sc.(Zoology)Shri Angarsiddha Shikshan Prasarak Mandal, Angar, Ta. Mohol Dist. Solapur7020792801Assist Prof. Zoology Regular Scale UGC2022-23
11Vishnu Ganesh JadhavM.Sc.(Microbiology)Yeshwantrao Chavan ACS College, Lakhandur Dist Bhandara07181-260112Assist Prof. Microbiology Regular Scale UGC2022-23
12Phule Datta B.M.Sc.(Microbiology)Department of Atomic Energy, Tata Memorial Centre, H. B. C. H. Varanasi98223680559.0 lakh2022-23
13Ramesh Ramdas KhodeM.Sc.(Biotechnology)Indusind Bank Ramdaspeth, Nagpur97646801546.5 Lakh2022-23
14Sandhya Sudhakarrao ShelkeM.Sc. (Microbiology)JRF, Maharashtra Pollution Control Board, Chh. Sambhajinagar022-240104375.0 Lakh2022-23
15Pinjari Rahim AlladuddinM.Sc.(Microbiology)Maharashtra Education Society Udgir, Maharashtra Udaygiri Mahavidhyalaya Udgir9923103555Assist Prof. Microbiology CHB2022-23
16Sunil Bhimrao JadhavM.Sc. (Microbiology)Yeshwantrao Chavan College of Science, Karad, M. S.8888758127Assist Prof. Microbiology Regular Scale UGC2022-23
17Amol Sheshrao JadhavM.Sc. (Biotechnology)Yeshwantrao Chavan Institute of Science, Satara (Autonomous)02162-234392Assist Prof. Regular Scale UGC2022-23
18Dr. Sonali GirdhariPh.D. (Biotechnology)Govt. of India Patent Office9373225278Business2022-23
19Rakhi Sanjay ShindeM.Sc. (Microbiology)Swami Vivekanand Shikshan Prasarak Mandal , Udgir02385-253970Assist Prof. Microbiology2022-23
20Rutuja Bankatlal DigraskarM.Sc. (Microbiology)Swami Vivekanand Shikshan Prasarak Mandal , Udgir9067463720Assist Prof. Microbiology 6.0 lakh2022-23
21Apurva Abhayrao HattekarM.Sc. (Microbiology)SKBPS, Gangakhed832994369532022-23
22Kerba Tulshiram SontakkeM.Sc. (Microbiology)Reliance Life Science Centre, Mumbai95956362655.1 Lakh2022-23
23Dr. Aparna Govindrao SardarPh.D. (Microbiology)Sinhagad Institute, Pune Ambegao90495998672.5 Lakh2022-23
24Dr. Bhagwan Narayan RekadwarPh.D. (Biotechnology)Assist Prof. at Yenepoya Deemed University, Mengalore942236502115 Lakh/Anum2022-23
25Ramdas Ganpatrao BhongPh.D. (Microbiology)HR Manager DNV Product Assurance, AS, Oslo, Norway-98927462443.0 Crores/Anum2022-23
26Ingle Anuradha RadhakishanM.Sc. (Microbiology)Assit Prof Microbiology, Dayanand SCi. College, Laatur85520218823.5 Lakh/Year2022-23
27Joshi Vikas BalasahebM.Sc. (Microbiology)Asst. Prof. Micro. N. B. Mehta Science College, Bordi, Gujrat81602677643.25 Lakh/Anum2022-23
28Shinde Anil ChitambarM.Sc.(Botany)Asst. Prof. Shri Datta Arts, Science and Commerce College, Hadgaon899920194812000002022-23
29Shubham Ashokrao RakheM.Sc. (Microbiology)Zydus Life Sciences Ltd. (Cadila Health Care) Vadodara, Gujarat-6738776.00 Lakh2021-22
30Upadhye Piyush SureshM.Sc. (Microbiology)Cipla India, Mumbai+91 22 248260008.0 Lakh2021-22
31Sonali PawarM.Sc.(Zoology)Dayanand Education Society, Latus , M. S.. Dayanand Jr. College, LaturUDISE 272812010147.5 Lakh2021-22
32Walke Deepak KhobajiM.Sc.(Zoology)Dnyan Prasarak Mandal’s S. M. D. Mohekar College, Kalamb8055922901Assist Prof. Zoology Regular Scale UGC2021-22
33Sharda Natthu PadghanePh. D.(Zoology)Dnyanopasak Shikshan Prasarak Sanstha, Manora Dist. Washim, M. S.07253-233207Assist Prof. Zoology Regular Scale UGC2021-22
34Jadhav Vishnu GaneshM.Sc.(Microbiology)Yeshwantrao Chavan ACS College Lakhandur, Dist Bhandara9518309358Assist Prof. Microbiology Regular Scale UGC2021-22
35Jadhav RamM.Sc.(Zoology)Bhaskarao Patil Jr College/ Highschool, Shankarnagar, Ta. Biloli, Dist Nanded98909691043.0 Lakh/Year2021-22
36Bhagwat Prakash PawarM.Sc. (Biotechnology)Ciron Drugs and Pharmaceuticals P LtdCiron Drugs and Pharmaceuticals P Ltd3800002021-22
37Sachin Shindeएम.एस्सी. वनस्पतिशास्त्रAsst. Prof. , Depart. of Botany, Vidarbha College of Arts, Commerce and Science, Jiwati Dist. Chandrapur.960477285912.0 L2022-23
38Anushka Rathoreएम.एस्सी. वनस्पतिशास्त्रIIB NandedIIB Nanded3.0 L2024-25
39Vaibhavi Burandeएम.एससी. मायक्रोबायोलॉजीIIB NandedIIB Nanded3.0 L2022-23
40Aniket Sawakeएम.एससी. प्राणीशास्त्रIIB NandedIIB Nanded3.0 L2022-23
41Dr. Jivan Ramesh Koteएम.एससी. बायोटेक्नॉलॉजीAsst. Prof. VN College, Shirala952759324312.0 L2022-23
42Sunil Jadhavएम.एससी. मायक्रोबायोलॉजीAssistant Professor, Shivaji Education Society Karad888875812712.0 L2023-24
43Dr. Savita Wankhedeएम.एस्सी. वनस्पतिशास्त्रयशवंत कॉलेज, नांदेडयशवंत कॉलेज, नांदेड12.0 L2023-24
44Rajesh Achegaweएम.एससी. प्राणीशास्त्रNES, Science College, NandedNES, Science College, Nanded
45Zuber Khurram Khanएम.एस्सी. वनस्पतिशास्त्रMNC Mumbai98909634971.8 L2024-25
46Mr. Mujahed M Siddiquiएम.एससी. मायक्रोबायोलॉजीAsst. Prof. Sanjivani Mahavidyalay Chapoli937343235312.0 L2022-23
47Dr. Manju Sonuneएम.एस्सी. वनस्पतिशास्त्रAsst. Professor, PathariPathari College, Pathari12.0 L2022-23
48Dr. Rizwan Khanएम.एस्सी. वनस्पतिशास्त्रTeacher, Palam96650420546.0 L2022-23
49Kiran Narwadeएम.एस्सी. वनस्पतिशास्त्रTeacher, Konkan70660667956.0 L2023-24
50Dr. Pankaj Baisthakurएम.एससी. मायक्रोबायोलॉजीAsst. Prof. Kai. Bapurao Patil Arts and Science College99604922942.4 L2023-24
51Shyam Naiknawareएम.एस्सी. वनस्पतिशास्त्रAsst. Prof. Kai. Bapurao Patil Arts and Science College86988092752.4 L2023-24
52Deepak Puriएम.एससी. प्राणीशास्त्रAssistant Professor, Mahatma Phule, College, Ahmedpur956147323212.0 L2023-24
53Suresh BhosalePGDMLTGovt. Ayurvedic College Nanded70839770958.4 L2023-24
54Venkat Laxman MhetrePGDMLTGovt. Medical College, Parbhani99607434688.0 L2023-24
55Gajanan Shravan SonulePGDMLTLaboratory Scientific Officer, Nanded89565470938.0 L2024-25
56Amrapali Rajkumar DhutrajPGDMLTLab Scientific Officer, Nanded86005009896.0 L2024-25
57Aditi Chavanएम.एससी. मायक्रोबायोलॉजीOptum global Solutions, , Hyderabad 500081Optum global Solutions, , Hyderabad 5000814.4 L2024-25
58Dhananjay Narayan Deshmukhएम.एस्सी. वनस्पतिशास्त्रTeacher, Aditya Public School, Jintur, Parbhani77578375153.0 L2024-25
59Rushikesh Kathkadeएम.एस्सी. वनस्पतिशास्त्रTeacher, SC Jr College, Nanded82086332522.4 L2024-25
60Rushikesh Satputeएम.एस्सी. वनस्पतिशास्त्रAssistant Professor, Madhavrao Patil College, Palam88880010052.8 L2024-25
61Khatal Jyotiएम.एस्सी. वनस्पतिशास्त्रTeacher, Aditya Public School, Jintur, Parbhani97676216534.0 L2024-25
62Amolkumar Digambar Ghumanarएम.एस्सी. वनस्पतिशास्त्रAsst. Professor, Adarsh College, Hingoli70204182753.0 L2024-25
63Sajid Aslam Tamboliएम.एससी. मायक्रोबायोलॉजीUSV Pvt. Ltd.70282643672.5 L2024-25
64Kunal Laxman Turukmaneएम.एस्सी. वनस्पतिशास्त्रAssistant Professor, Vidha Prasarak Mandal, Kinhavali762028835812.0 L2024-25
65Dhammapal Kawadeएम.एस्सी. वनस्पतिशास्त्रSocial Welfare Department70301108253.0 L2024-25
66Patel Sarfaraz Shafiqएम.एस्सी. वनस्पतिशास्त्रProject Assistant, IIT Bombay91309874463.0 L2024-25
67Vaidhahi Nikhil Sarpeएम.एस्सी. वनस्पतिशास्त्रTeacher, Aditya Public School, Jintur, Parbhani99215 215393.0 L2024-25
68Rutuja Kadamएम.एस्सी. वनस्पतिशास्त्रLBS College, Dharmabad95290288953.0 L2024-25
69Kunal Kambleएम.एस्सी. वनस्पतिशास्त्रशिक्षक89563678184.5 L2022-23
70Sharyu Bhosaleएम.एस्सी. वनस्पतिशास्त्रशिक्षक92090230913.0 L2024-25
71Snehlata Ramodएम.एस्सी. वनस्पतिशास्त्रAsst. Professor, B. Raghunath College, Parbhani705701432312.0 L2024-25
72Mayuri GodbolePGDMLTLab Technician86001722772.4 L2021-22
73Satish KathodePGDMLTLab Scientific Officer74990346762.4 L2021-22
74Vishakha KapurePGDMLTLab Technician, Nanded95793124943.0 L2023-24
75Rameshwar WankhedePGDMLTShri Clinical Laboratory Loha98601244253.0 L2023-24
76Shivraj ToshatwadPGDMLTSRF, NIN Hyderabad95957985854.8 L2021-22
77Pratap GhogarePGDMLTLab Scientific Officer, DIMR72197339036.0 L2022-23
78Ganesh JadhavM.Sc. BiotechExecutive Officer in Virchoe Biotech Pri. Lit Hyderabad90223538192.4 L2023-24
79Sharad SurkarM.Sc. BiotechSRF Emcure Pharma96044700038.0 L2021-22

अ. नाही. विद्यार्थ्याचे नाव
यूजीसी, नवी दिल्ली
सीएसआयआर

आयसीएमआर

आयसीएआर

सीसीएमबी, हैदराबाद
एनसीएल, पुणे
एनआयओ, गोवा
एनसीसीएस, पुणे
डीएसटी, नवी दिल्ली
डीबीटी, नवी दिल्ली
सीएमएपी, लखनऊ
सीडीआरआय, लखनऊ
सीएफटीआरआय, म्हैसूर
WII, डेहराडून
सीआयएफटी, कोचीन
हॉफकिन्स इन्स्टिट्यूट, मुंबई
नीरी
सीआयएफई, मुंबई
नारी, पुणे

डॉ. एल.एच. कांबळे यांच्या साइट्स

https://new.edmodo.com/groups/proteomics-and-genomics-28934243

https://new.edmodo.com/groups/bioinstrumentation-27905803

https://new.edmodo.com/groups/bioinformatics-28101858

वेब स्रोतांवरील साइट्स

सीएसआयआर- इंडियन इन्स्टिट्यूट ऑफ केमिकल बायोलॉजी (आयआयसीबी):

IICB, कोलकाता कॅम्पसमध्ये पदव्युत्तर विद्यार्थ्यांसाठी उन्हाळी प्रशिक्षण / प्रकल्प कार्य (PW) / प्रबंध कार्य (DW) कार्यक्रम दिले जातात. वैज्ञानिक तत्त्वांचे अनुप्रयोग आणि टीकात्मक आकलन आवश्यक असलेल्या प्रकल्पावर काम करून तरुण मनांना विज्ञानाचा रोमांच आणि उत्साह अनुभवता यावा हा यामागील उद्देश आहे. निवडलेल्या विद्यार्थ्यांनी CSIR-IICB मार्गदर्शक तत्त्वांनुसार स्वीकार्य शुल्क भरावे. विद्यार्थ्यांना राहण्याची व्यवस्था स्वतः करावी लागेल.

शुल्क रचना: ६ महिन्यांच्या कालावधीसाठी एकत्रित दरमहा ५,०००/- (रुपये पाच हजार), ६ महिन्यांपेक्षा जास्त परंतु ९ महिन्यांपेक्षा कमी कालावधीसाठी ४०,०००/- (रुपये चाळीस हजार), ९ महिने ते एक वर्षाच्या कालावधीसाठी एकत्रित ५०,०००/- (रुपये पन्नास हजार). उन्हाळी प्रशिक्षण कार्यक्रमासाठी नावनोंदणी करू इच्छिणाऱ्या विद्यार्थ्यांनी सरकार समर्थित प्रकल्पांद्वारे अर्ज करावा, उदाहरणार्थ, KVPY, INSPIRE, INSA/IAS जे फेलोशिप प्रदान करतात.

क्लिक करा येथे अधिक माहितीसाठी.

डॉ. बी.आर. आंबेडकर सेंटर फॉर बायोमेडिकल रिसर्च

एसीबीआर तीन वेगवेगळ्या प्रकारचे प्रशिक्षण कार्यक्रम देते.

  1. उन्हाळी पदवीपूर्व संशोधन कार्यक्रम (SURP): दरवर्षी मे ते ऑगस्ट या कालावधीत १४ आठवडे जैवतंत्रज्ञानाच्या बहु-विद्याशाखीय क्षेत्रांमध्ये विविध नवीन उदयोन्मुख संशोधन तंत्रांमध्ये व्यावहारिक प्रशिक्षण दिले जाते. उत्कृष्ट विद्यार्थ्यांना SURP पूर्ण झाल्यावर २,५००/- रुपयांची शिष्यवृत्ती/फेलोशिप दिली जाईल. SURP अंतर्गत तयारीसाठी अर्ज दरवर्षी मे महिन्याच्या अखेरीस ACBR संचालकांकडे पाठवावेत.
  2. विद्यार्थी आणि शिक्षकांसाठी सायन्स अकादमी उन्हाळी संशोधन फेलोशिप कार्यक्रम: इंडियन नॅशनल सायन्स अकादमी नवी दिल्ली, इंडियन नॅशनल सायन्स अकादमी, अलाहाबाद आणि द इंडियन अकादमी ऑफ सायन्सेस, बंगळुरू या तीन राष्ट्रीय विज्ञान अकादमी एकत्रितपणे दोन महिन्यांच्या उन्हाळी फेलोशिप देतात जेणेकरून विद्यार्थी/शिक्षक दरवर्षी अकादमी फेलो आणि नामांकित शास्त्रज्ञांसोबत काम करू शकतील. या फेलोशिपसाठी अकादमींकडून UGC/AICTE/MCI/राज्य विद्यापीठांच्या मान्यताप्राप्त संस्थांशी संलग्न सर्व विद्यापीठे आणि महाविद्यालयांमधील इच्छुक विद्यार्थी आणि शिक्षकांकडून अर्ज मागवले जातात. दरवर्षी 5-6 निवडलेले उमेदवार ACBR येथील अकादमींद्वारे प्रदान केलेल्या त्यांच्या दोन महिन्यांच्या उन्हाळी संशोधन प्रकल्पाचे आयोजन करतात.
  3. प्रशिक्षण कार्यक्रम: सीपीडीएचई अंतर्गत महाविद्यालयीन शिक्षकांसाठी प्रशिक्षण कार्यक्रम, जीवशास्त्र आणि रसायनशास्त्राच्या आधुनिक क्षेत्रांमध्ये विद्यार्थी आणि शालेय शिक्षकांसाठी स्वयं-सुरू केलेले कार्यक्रम केंद्राच्या प्राध्यापकांकडून वेगवेगळ्या संस्थांच्या सहकार्याने वेळोवेळी आयोजित केले जातात.

इंडियन इन्स्टिट्यूट ऑफ सायन्सेस (IISc)

आयआयएससीमध्ये उन्हाळी प्रवेश स्तरावरील पदांसाठी इच्छुक असलेले पदवीधर ज्या शास्त्रज्ञांना संशोधनाची आवड आहे त्यांना ईमेल करू शकतात आणि त्यांच्या प्रयोगशाळेतील रिक्त पदांबद्दल चौकशी करू शकतात. तीन राष्ट्रीय विज्ञान संस्थांद्वारे देण्यात येणाऱ्या दोन महिन्यांच्या उन्हाळी मदतीद्वारे उन्हाळी प्रशिक्षण आणि तात्पुरत्या पदांसाठी आयआयएससीमध्ये अनेक विद्यार्थ्यांना नियुक्त केले गेले आहे. कधीकधी, आयआयएससीमधील अनेक विभाग त्यांच्या विभागीय ठिकाणी उन्हाळी प्रवेश स्तरावरील पदांसाठी रिक्त पदांसाठी नियुक्त केले जातात.

क्लिक करा येथे आयआयएससीच्या विभागीय तपशीलांसाठी.

जीनोमिक्स अँड इंटिग्रेटिव्ह बायोलॉजी इन्स्टिट्यूट (IGIB)

IGIB चांगले शैक्षणिक रेकॉर्ड, आवड आणि अभिरुची असलेल्या विद्यार्थ्यांना मोफत आणि सशुल्क प्रशिक्षण प्रदान करते. प्रशिक्षणाचा कालावधी २ महिन्यांपासून ते एक वर्षापर्यंत असू शकतो. प्रशिक्षणाचा कालावधी; दोन महिने / सहा महिने इ. (दोन महिन्यांचा कार्यक्रम मे/जून/जुलै या उन्हाळ्याच्या महिन्यांसाठी आहे). प्रशिक्षण सुरू होण्याची पसंतीची तारीख; (२ महिने मे-जून आणि ६ महिने जानेवारी/जुलै).

शुल्क रचना आणि अर्ज कसा करायचा याबद्दल तपशील क्लिक करा येथे.

जवाहरलाल नेहरू प्रगत वैज्ञानिक संशोधन केंद्र (जेएनसीएएसआर)

जेएनसीएएसआर चार वेगवेगळे प्रशिक्षण कार्यक्रम आयोजित करते जसे की समर रिसर्च फेलोशिप प्रोग्राम (एसआरएफपी), व्हिजिटिंग फेलोशिप्स, प्रोजेक्ट ओरिएंटेड केमिस्ट्री एज्युकेशन (पीओसीई) आणि प्रोजेक्ट ओरिएंटेड बायोलॉजी एज्युकेशन (पीओबीई). बायोटेक विद्यार्थ्यांसाठी एसआरएफपी आणि पीओबीई सर्वात योग्य आहेत.

एसआरएफपी किमान पात्रतेसाठी बीएससी. बी.टेक आणि त्यावरील पदवी आवश्यक आहे. या कार्यक्रमांतर्गत निवडलेल्या विद्यार्थ्यांना केंद्रात किंवा भारतातील इतरत्र शास्त्रज्ञांकडे सलग २ महिने रु. ६०००/- प्रतिदिन स्टायपेंड आणि केंद्राच्या नियमांनुसार प्रवास सहाय्य दिले जाते. हा कार्यक्रम उन्हाळी सुट्टीत ६ ते ८ आठवड्यांच्या कालावधीसाठी आयोजित केला जाईल.

पोबे निवडलेल्या पदवीपूर्व विद्यार्थ्यांनी सलग तीन उन्हाळ्यासाठी केंद्रात काम करणे अपेक्षित आहे आणि यशस्वी उमेदवारांना केंद्राकडून जीवशास्त्रात पदविका मिळेल. उत्कृष्ट कामगिरीसह POBE कार्यक्रम पूर्ण करणाऱ्यांना मुलाखतीत समाधानकारक कामगिरीच्या अधीन राहून केंद्राच्या MS-PhD कार्यक्रमात प्रवेश मिळण्यास पात्रता असेल. सध्या फक्त तीन वर्षांच्या B.Sc कार्यक्रमाच्या पहिल्या वर्षात (कोणत्याही विज्ञान शाखेत) शिकणारे विद्यार्थी अर्ज करण्यास पात्र आहेत. दरमहा रु. ६०००/- ची शिष्यवृत्ती दिली जाईल.

राष्ट्रीय मेंदू संशोधन केंद्र (NBRC)

एनबीआरसीमध्ये उन्हाळी प्रशिक्षणासाठी विद्यार्थ्यांची निवड तीन राष्ट्रीय विज्ञान अकादमींच्या (इंडियन अकादमी ऑफ सायन्स, बंगळुरू, इंडियन नॅशनल सायन्स अकादमी, नवी दिल्ली आणि नॅशनल अकादमी ऑफ सायन्स, अलाहाबाद) उन्हाळी फेलोशिप प्रोग्रामद्वारे केली जाते.

बायोटेक कन्सोर्टियम इंडिया लिमिटेड (BCIL)

एम.एससी./एम.टेक./बीई/बी.टेक/एमबीए. बायोटेक्नॉलॉजीच्या विद्यार्थ्यांसाठी व्यावहारिक औद्योगिक प्रशिक्षणाची योजना. प्रशिक्षण कालावधी सहा महिन्यांचा आहे ज्या दरम्यान प्रशिक्षणार्थीला दरमहा रु. १०,०००/- स्टायपेंड दिले जाते आणि प्रशिक्षण देण्यासाठी खर्च भागवण्यासाठी प्रशिक्षक कंपनीला बेंच फी दिली जाते. या कार्यक्रमाची जाहिरात वर्षातून एकदा एप्रिल-मे महिन्यात राष्ट्रीय वर्तमानपत्रांमध्ये प्रकाशित केली जाते आणि विद्यार्थ्यांसाठी ऑनलाइन अर्ज फॉर्म आणि कंपन्यांसाठी मागणी फॉर्म वेबसाइटवर सबमिट करण्यासाठी उपलब्ध आहेत.

सेल्युलर अँड मॉलिक्युलर बायोलॉजी सेंटर (CCMB)

ज्या विद्यार्थ्यांच्या अभ्यासक्रमात त्यांच्या शेवटच्या वर्षात प्रकल्प कामाची आवश्यकता असते त्यांच्यासाठी CCMB उन्हाळी प्रशिक्षण (२ महिने) तसेच प्रबंध कार्यक्रम (६ महिने) देते. उन्हाळी प्रशिक्षण सूचना बहुतेक दरवर्षी जानेवारी ते फेब्रुवारी दरम्यान खुल्या असतात.

आयसीएआर - राष्ट्रीय वनस्पती जैवतंत्रज्ञान संशोधन केंद्र (एनआरसीपीबी)

बायोटेक्नॉलॉजी, बायोइन्फॉरमॅटिक्स किंवा लाईफ सायन्स विषयांमध्ये एम.एससी/एम.टेक आणि बी.टेक (बायोटेक/बायोइन्फॉरमॅटिक्स) पदवी अभ्यासक्रम करणाऱ्या विद्यार्थ्यांना पाच ते सहा महिन्यांचे प्रकल्प कार्य-प्रशिक्षण दिले जाईल. दरमहा ५०००/- रुपये अभ्यासक्रम शुल्क आणि सेवा कर (१ जून २०१६ पासून १५१TP३Teffect) आकारला जाईल. निवडलेल्या उमेदवाराला एनआरसीपीबीच्या शास्त्रज्ञाच्या देखरेखीखाली केंद्राच्या चालू प्रकल्पांपैकी एकामध्ये काम करावे लागेल. प्रकल्पाचे काम पूर्ण झाल्यानंतर उमेदवाराला सह-पर्यवेक्षक म्हणून एनआरसीपीबीच्या शास्त्रज्ञाच्या स्वाक्षरीसह त्याच्या/तिच्या संस्थेत प्रबंध/अहवाल/प्रबंध सादर करण्याची परवानगी असेल. प्रबंधाची एक प्रत संचालक, एनआरसीपीबी यांना सादर करावी लागेल आणि प्रकल्प कार्यातून उद्भवणारे कोणतेही प्रकाशन किंवा आयपीआर एनआरसीपीबीच्या नावाने असेल.

एनआरसीपीबी प्रशिक्षण कार्यक्रमाबद्दल अधिक वाचा येथे.

आयआयटी आणि एनआयटी

काही आयआयटी पदवीधरांना उन्हाळी प्रशिक्षण तसेच प्रकल्पाभिमुख कार्यक्रम प्रदान करतात.

आयआयटी भुवनेश्वर  देते अल्पकालीन प्रशिक्षण कोणत्याही फेलोशिपशिवाय. इंटर्नशिपमधून येणारा खर्च विद्यार्थ्यांनी करावा.

आयआयटी मुंबई ऑफर विद्यार्थ्यांसाठी प्रकल्प तसेच उन्हाळी प्रशिक्षण. उन्हाळी प्रशिक्षण (८ आठवडे - ६,०००/), बीई/बी.टेक./एमएससी./एमसीए साठी पदवी प्रकल्प कार्य (६ महिने - १५,०००/), एम.टेक. स्तरावर मास्टर्सचे प्रोजेक्ट कार्य (६ महिने - २०,०००/) आणि एम.टेक. स्तरावर मास्टर्सचे प्रोजेक्ट कार्य (६ महिने - १ वर्ष २५,०००/). अधिक वाचा येथे.

आयआयटीबी रिसर्च इंटर्नशिप पुरस्कार हा शैक्षणिक आणि व्यावसायिक संशोधन अनुभव देण्यासाठी डिझाइन केला आहे. निवडलेल्या इंटर्नना प्रकल्पावर चार ते सहा महिने पूर्णवेळ काम करावे लागेल आणि त्यांना दरमहा रु. १०,०००/- निश्चित वेतन दिले जाईल. अधिक वाचा येथे.

आयआयटी गांधीनगर ऑफर पदवी अभ्यासक्रमाच्या पहिल्या, दुसऱ्या आणि तिसऱ्या वर्षाच्या विद्यार्थ्यांना उन्हाळी इंटर्नशिप रिसर्च प्रोग्राम (SRIP) अर्ज करण्यास प्रोत्साहित केले जाते. पदव्युत्तर अभ्यासक्रमाच्या पहिल्या वर्षातील विद्यार्थी देखील अर्ज करू शकतात. साधारणपणे ८-१२ आठवड्यांसाठी. अधिक वाचा येथे.

आयआयटी गुवाहाटी जैवतंत्रज्ञान विभाग विज्ञान आणि अभियांत्रिकी शाखांच्या पदवीपूर्व आणि पदवीधर विद्यार्थ्यांना जैवतंत्रज्ञानाच्या बहुविद्याशाखीय क्षेत्रात १० आठवड्यांच्या कालावधीसाठी उन्हाळी प्रशिक्षण देते. प्रशिक्षण कार्यक्रमात प्रवेश मिळविण्यासाठी निवडलेल्या उमेदवाराने ५०००/- रुपये परत न करण्यायोग्य भरावे लागतील.

आयआयटी मद्रास दोन महिन्यांचा उन्हाळी फेलोशिप कार्यक्रम, दरमहा रु. ६०००/- स्टायपेंडसह दिला जाईल. अधिक वाचा येथे.

आयआयटी मंडी इंटर्नशिपचा कालावधी सुमारे ८ आठवड्यांचा असेल; निवडलेल्या उमेदवारांना मोफत वसतिगृह निवास आणि संपूर्ण ८ आठवड्यांच्या कालावधीसाठी ८०००/- रुपये स्टायपेंड दिले जाईल. प्रवास आणि राहण्याचा खर्च इंटर्नने करावा. अधिक वाचा येथे.

आयआयटी रुरकी  ८ आठवड्यांच्या उन्हाळी इंटर्नशिप कार्यक्रमासाठी संस्थेने विद्यार्थी/प्रायोजक संस्थांकडून प्रति विद्यार्थी ५०००/- रुपये बेंच फी आकारण्याची मागणी केली आहे. अधिक वाचा येथे.

आयआयटी रोपार ५-८ आठवड्यांच्या उन्हाळी इंटर्नशिप प्रोग्राममध्ये प्रतिदिन रु. ५०००/- आणि २ महिन्यांसाठी रु. १०,०००/- ची फेलोशिप दिली जाते. इंटर्नशिपसाठी निवडलेल्या विद्यार्थ्यांना वसतिगृहात राहण्याची सोय उपलब्ध करून दिली जाऊ शकते. अधिक वाचा येथे.

एनआयटी राउरकेला इंटर्नशिपचा कालावधी दीड महिना आहे आणि दीड महिन्याच्या कालावधीसाठी रु. ३,५००/- ची एकूण फेलोशिप दिली जाईल. क्लिक करा येथे अधिक वाचण्यासाठी.

भारतीय विज्ञान शिक्षण आणि संशोधन संस्था (IISER)

आयआयएसईआर संस्था बीएससी/बीटेक/बीईच्या दुसऱ्या, तिसऱ्या किंवा चौथ्या वर्षाच्या आणि एमएससी किंवा एमटेकच्या पहिल्या वर्षाच्या विद्यार्थ्यांसाठी उन्हाळी विद्यार्थी कार्यक्रम देतात. उन्हाळी विद्यार्थ्यांना दरमहा ५०००/- रुपये स्टायपेंड दिले जाईल आणि ते ४ ते ८ आठवडे चालते. सूचनांकडे लक्ष ठेवण्यासाठी शाखा आयआयएसईआर भोपाळ, आयआयएसईआर मोहाली,  आयआयएसईआर तिरुवनंतपुरम (उन्हाळी भेट कार्यक्रम आणि प्रतिभा स्कॉलर व्हिजिटिंग कार्यक्रम ), आयआयएसईआर पुणे आणि आयआयएसईआर कोलकाता.

स्टेम सेल बायोलॉजी आणि रीजनरेटिव्ह मेडिसिन संस्था(इन्स्टेम)

इनस्टेममधील प्रशिक्षण कार्यक्रम इच्छुक आणि प्रेरित प्री-डॉक्टरेट उमेदवारांसाठी खुला आहे आणि त्यात सहसा एम.एससी. विद्यार्थी त्यांच्या पहिल्या आणि दुसऱ्या वर्षाच्या दरम्यान असतात. बरेच विद्यार्थी येथे त्यांचे मास्टर्स प्रोजेक्ट देखील करतात. अभियांत्रिकी आणि वैद्यकीय विद्यार्थ्यांना देखील अर्ज करण्यास प्रोत्साहित केले जाते.

वर्षभर अर्ज स्वीकारले जातात. वैयक्तिक प्राध्यापक त्यांच्या प्रयोगशाळांमध्ये सामावून घेण्यासाठी विद्यार्थ्यांना निवडतात. केंद्राच्या अनेक प्रशिक्षणार्थींना त्यांचा संशोधन अनुभव अमूल्य वाटतो. कदाचित या कार्यक्रमाचे सर्वात मूर्त फायदे देशातील आणि बाहेरील सर्वोत्तम संशोधन प्रयोगशाळांमध्ये पदवीसाठी नोंदणी केलेल्या अशा प्रशिक्षणार्थींच्या संख्येत दिसून येतात.

जेएनयू सोबत यूजीसी रिसोर्स नेटवर्क प्रोग्राम

उन्हाळी शालेय कार्यक्रमासाठी बीएससी, एमएससी, बीटेक, बीई, एमबीबीएस, एमटेक इत्यादी पदवीधरांकडून अर्ज स्वीकारले जातात. आंशिक आर्थिक मदत दिली जाते. क्लिक करा. येथे अधिक जाणून घेण्यासाठी.

राष्ट्रीय रोगप्रतिकारक शक्ती संस्था (NII)

एनआयआय ६ महिन्यांचा प्रशिक्षण कार्यक्रम देते आणि वर्षातून दोनदा विद्यार्थ्यांची नोंदणी करते. केव्हीपीवाय, इन्स्पायर, सायन्स अकादमींनी प्रायोजित केलेल्या उन्हाळी संशोधन फेलोशिप प्रोग्राम इत्यादी प्रायोजित कार्यक्रमांद्वारे ६-१२ आठवड्यांचे उन्हाळी प्रशिक्षण देखील दिले जाते. अधिक वाचा येथे.

राजीव गांधी सेंटर फॉर बायोटेक्नॉलॉजी(आरजीसीबी)

आरजीसीबी विद्यार्थ्यांना तीन वेगवेगळे सशुल्क प्रशिक्षण कार्यक्रम प्रदान करते जसे की अल्पकालीन आणि दीर्घकालीन प्रशिक्षण कार्यक्रमविशेष प्रशिक्षण कार्यक्रम आणि बायोटेक्नॉलॉजी कौशल्य विकास कार्यक्रम.

प्रादेशिक जैवतंत्रज्ञान केंद्र(आरसीबी)

ज्या विद्यार्थ्यांना त्यांच्या पदव्युत्तर पदवीच्या अंशतः पूर्ततेसाठी प्रकल्प कार्याची आवश्यकता आहे त्यांना आर्थिक मदतीशिवाय 6-1 वर्षांच्या कामकाजाच्या कालावधीसह प्रशिक्षण कार्यक्रम दिले जातात. क्लिक करा. येथे.

टाटा इन्स्टिट्यूट ऑफ फंडामेंटल रिसर्च(टीआयएफआर)

TIFR पदवीधरांसाठी व्हिजिटिंग स्टुडंट्स रिसर्च प्रोग्राम (VSRP) देते आणि निवडलेल्या विद्यार्थ्यांना दरमहा ७००० रुपये दरमहा स्टायपेंड आणि त्यांच्या निवासस्थानापासून ये-जा करण्यासाठी प्रवासाची परतफेड दिली जाते. अधिक वाचा येथे.

तेजपूर विद्यापीठ

विद्यापीठ पदवीधरांसाठी कोणत्याही शिष्यवृत्तीशिवाय एक महिन्याचा उन्हाळी प्रशिक्षण कार्यक्रम देते. क्लिक करा येथे अधिक वाचण्यासाठी.

AISHE (उच्च शिक्षणासाठी अखिल भारतीय सर्वेक्षण)

एमएचआरडी- नॅशनल इन्स्टिट्यूट रँकिंग फ्रेमवर्क (एनआयआरएफ)

अभिप्राय

School of Life Sciences welcomes feedback from present students, Alumni, Parents, and employers as per the policies of this University and IQAC. The feedback link is available on the University website.

फॅकल्टी प्रोफाइल

Dr. Hemlata Janardhanrao Bhosle

हेमलता जनार्दनराव भोसले डॉ

प्राध्यापक
जैवशास्त्रे संकुल
पात्रता: एम.एससी., एसईटी, पीएच.डी.
स्पेशलायझेशन: सूक्ष्मजीवशास्त्र
Dr. Anupama Prabhakarrao Pathak

अनुपमा प्रभाकरराव पाठक यांनी डॉ

प्राध्यापक आणि प्रमुख, सूक्ष्मजीवशास्त्र विभाग
जैवशास्त्रे संकुल
पात्रता: एम.एस्सी., पीएच.डी., नेट
स्पेशलायझेशन: सूक्ष्मजीवशास्त्र
Dr. Babasaheb Shivmurti Surwase

डॉ.बाबासाहेब शिवमूर्ती सुरवसे

Professor & Director Head Dept. of Botany
जैवशास्त्रे संकुल
पात्रता: एम.एस्सी., पीएच.डी.
स्पेशलायझेशन: वनस्पतिशास्त्र
Dr. Laxmikant Haribhau Kamble

डॉ. लक्ष्मीकांत हरिभाऊ कांबळे

पीजीडीएमएलटीचे प्राध्यापक आणि समन्वयक
जैवशास्त्रे संकुल
पात्रता: एम.एस्सी., पीएच.डी.
स्पेशलायझेशन: जैवतंत्रज्ञान
Dr. Shivaji Prabhakar Chavan

डॉ. शिवाजी प्रभाकर चव्हाण

Senior Professor & Head, Dept. of Zoology
जैवशास्त्रे संकुल
पात्रता: एम.एस्सी., पीएच.डी.
स्पेशलायझेशन: प्राणीशास्त्र
Dr. Tukaram Angadrao Kadam

डॉ. तुकाराम अंगदराव कदम

Senior Professor & Head, Dept. of Biotechnology
जैवशास्त्रे संकुल
पात्रता: एम.एससी., पीएच.डी., एसईटी
स्पेशलायझेशन: जैवतंत्रज्ञान